„Zážitek na celý život, ale teď to bolí.“ Chlapík v Miláně psal inspirativní story

Filip Chlapík | Foto: iihf.com

19. února 14:58

Ondřej Mach

• Reprezentace
• ZOH 2026
• Česko

(MILÁN, od našeho zpravodaje) Místo naplánované dovolené mu zazvonil telefon. Potřebujeme tě, sedni na letadlo! něco v tom stylu se ozvalo na druhém konci drátu. Filip Chlapík byl bezpochyby jedním z nejmilejších překvapení české skvadry na olympiádě. „Stálo to za to. Moc si vážím, že jsem tu mohl být,“ ohlédl se Chlapík za ani ne dvoutýdenní misí Milano.

Filip Chlapík

útočník, 29 let

Tipsport extraliga 2026-2027

Z 14

G 3

A 15

B 18

Jeho příběh je o to inspirativnější kvůli tomu, jakými peripetiemi si ve vztahu k reprezentaci prošel. Do olympijského svátku nazul brusle na jediném MS, velké mezinárodní podniky se mu z rozličných důvodů několikrát vyhnuly.

I když v extralize ohromil 70 body za jedinou sezonu. Nebo kvůli zdravotním lapáliím. Chlapík ale nezahořkl, na národní trikot nezanevřel. Naopak to vzal jako extra motivaci. Odměnou mu byl last minute povolávací rozkaz pod pět kruhů.

Nelámal si hlavu ani s tím, jestli vůbec skočí na led. Když ano, budu ready, vzkázal. První mač s Kanadou ještě zhlédl z tribuny v olympijské kolekci, proti Francii už ho realizák povýšil do druhého komanda místo neviditelného Dominika Kubalíka.

Za pět minut pod reflektory stihl skórovat, druhý český útok najednou pouštěl hrůzu. Nejspíš byl tím nejnebezpečnějším na turnaji. Chlapík promptně udělal servis Martinu Nečasovi, sedl si také s Davidem Kämpfem.

Hrál do těla a soupeřům otravoval život. Okamžitě snesl přísné měřítko. Se Švýcary načal gólový účet, pak přihodil asistenci. Od té doby už nebodoval, na ledě mezi věhlasnějšími jmény ale stále vyčníval.

„Být součástí tohoto týmu pro mě byl neuvěřitelný zážitek. A zápas s Kanadou si budu pamatovat do konce života. Je to fakt škoda. Vážím si toho, že jsem dostal takovou šanci,“ vyznal se Chlapík po hořkém šach matu s Kanadou.

„Bolí to, kouše se to strašně těžko... Kdybychom prohráli 0:5, nebylo by o čem. Jenže my byli fakt blízko. Věděli jsme, že jestli chceme vyhrát, musíme hrát dobře celých 60 minut. Nastala jedna malá chyba tři minuty do konce a oni to potrestali. A pak to prodloužení,“ rekapituloval sparťanský kapitán duel, v němž Češi sahali po hokejové nesmrtelnosti.

Proti gigantovi jako by nastoupil jiný mančaft. V základní fázi paběrkoval od jednoho rozpačitého vystoupení k dalšímu, do zdárného konce nedotáhl zásadní partii se Švýcarskem. Vzkříšení nakonec přišlo, ale nejspíš příliš pozdě.

„Skupina byla těžká, zápas s Dánskem taky, proti defenzivnímu soupeři. Každý si asi myslel, že to bude jednoduché, tady ale není slabého soupeře,“ pochopil Chlapík. Zadřený motor donutil trenéra Radima Rulíka k přístupu, jaký za své anabáze u repre ještě neučinil.

Bouřka, fén, kartáč. Hráči odmítli výstup v kabině přiblížit s tím, že má zůstat v kabině. Česko v předkole s Dánskem vyloženě utrpělo výhru. A tak zkrátka vytryskly emoce, došlo na zvýšený hlas, ať už ze strany kouče nebo samotných lídrů.

„Taky jsme si k tomu v kabině něco řekli. Věděli jsme, že musíme zabrat,“ potvrzoval Chlapík vážnost situace. A za 24 hodin se projev reprezentace jako mávnutím kouzelného proutku naprosto změnil. Na epický svár s javorovým listem se bude vzpomínat dlouho. Jen pachuť z rozuzlení přetrvá.

„Pro mě to byl jeden z nejhezčích zápasů, jehož jsem byl součástí. Budu mít krásné vzpomínky. Škoda, že to nedopadlo. Je strašně těžké hledat slova,“ litoval 28letý útočník poté, co se rozplynul sen o cenném kovu.

„Když člověk jede na olympiádu, vždycky chce medaili. Bohužel se to nepovedlo. Bude to těžké to vstřebat, ale život jde dál,“ použil zarmouceně oblíbenou frázi. „Jsou to zážitky na celý život, ale teď to bolí...“

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• ZOH 2026
• Česko