Olomouckou deky využila poslední Třebíč

Mora hrála hned v úvodu utkání v oslabení, po Brančíkově faulu mohla předvádět Třebíč přesilovkové kombinace, leč ty postrádaly nápadu a přesnosti. Poté se začalo na ledě bojovat o každý metr ledu a příliš zdařilých pasů k vidění nebylo. V 6. minutě se zcela volný Sakrajda nabízel Řípovi, přihrávku ale přečetli a zblokovali třebíčští beci. Olomoučtí byli aktivnější, a tak se o minutku později, po vyhraném Ministrově buly mohl radovat Jiří Ondrušek, který od modré po ledě trefil mezírku mezi betony Lva 1:0. O chvíli později uháněl na Lva Sakrajda, třebíčský gólman si ale prostor mezi svými chrániči ustrážil. Jenže radost domácím pokazil v 9. minutě Pavel Bulička, který nadvakrát propasíroval pod Žigárdym nezištnou přihrávku Obdržálka 1:1. Mora mohla odpovídat vzápětí, neboť u hrazení si nečistě počínal Burian a ke dvěma minutám dostal ještě přidáno desítku osobního trestu. Ale olomoučtí dokázali jen honit kotouč po ledové ploše a před Lva se nedostali. Hosté se osmělili ve 14. minutě, nejprve donutil Žigárdyho k reflexivnímu zákroku Vrba svižnou střelou zápěstím, hned nato fauloval Kříž a hosté šli do přesilovky. Třebíč sice většinu početní výhody v pásmu domácích odehrála, jenže bez jakéhokoliv střeleckého efektu. Na začátku 17. minuty přitlačili pro změnu domácí, po bombách Kříže a Ondruška museli hosté sáhnout k faulu, aby zastavili rozjetého Ministra. Jenže nedovolený zákrok Sedláčka a také následný Havrana zůstal nepotrestán, navzdory tomu že olomoučtí hráli proti čtyřem téměř čtyři minuty v kuse. Třebíči stačilo stát na modré čáře a vyhazovat každý kotouč, který za ni chtěli domácí dostat. Těsně před první sirénou ještě stačil faulovat Nedbálek a na chvíli tak vyrovnal počet hráčů na ledě.

Druhou třetinu tak Slavia začínala v početní výhodě, ale domácí si s útočnou snahou hostí poradili. Po přesilovce se do obrovské šance dostal Stejskal, ještě výhodněji měl postaveného spoluhráče, jenže situaci vyřešil střelou naprosto mimo brankoviště a mohl se jen bezmocně chytat za hlavu. Hosté působili lepším dojmem a ve 24. minutě mohli hrát další přesilovku. V ní se dostal ke střele Vrba, mířil ale přesně doprostřed brány. Když už se olomoučtí dostali do pěti a snažili se zaútočit, přišla chyba lavičky a další vyloučení. Navíc si v oslabení pomohl nedovoleným zákrokem Brančík a trojice Mory zažívala horké chvíle. Zejména po střele Kalába, který připravil kuriózní situaci. Po jeho ráně se puk totiž od tyče odrazil za záda Žigárdyho, putoval po brankové čáře až na hůl Buriana, který z bezprostřední blízkosti orazítkoval pouze tyč druhou. Olomoučtí si mohli oddechnout, když se faulu dopustil Hrbáček a na chvíli vyrovnal počet hráčů na ledě. V následné zkrácené přesilovce Olomouce pak zvonila tyč i u brány Lva, do ní to z mezikruží napálil Matějka.Po krátkém intermezzu v pěti na pět bylo ve vylučování pokračováno ve 32. minutě, kdy Kaláb zastavoval podražením Smejkala. Jenže Moře přesilovky nešly. I tato nebyla výjimkou a zámek Olomouce byl jen bojem o udržení kotouče v pásmu. Třebíči se potom dařilo diktovat tempo hry, z kompaktní obrany vyrážela mnohem jednodušeji přes střední pásmo, stejná činnost se naopak nedařila domácím. Mora jakoby nevěděla co hrát a pouze dostávala kotouče ze svého pásma, bez myšlenky a bez kombinace. Až před druhou sirénou zavelel ke kratičkému náporu Ministr a Lev musel řešit dvě ošemetné střely.

Nepříjemně začalo dějství poslední. Pod sprchu musel Davídek, který úderem do oblasti hlavy a krku skolil Flamíka. Olomoučtí hráli pět minut oslabení a Horácká Slavia nesportovní útok na svého hráče ztrestala. Jednodoteková kombinace osy Havran – Staněk přinesla pohodlné zakončení pro Jana Koktana 1:2. Domácí byli dokonale zchlazeni a Třebíči se dostávalo dostatek prostoru k dalším výpadům. Mora se před Lva dostávala spíše sporadicky a třebíčský gólman jen povětšinou sledoval jak jeho spoluhráči odebírají Olomouci kotouč. Mnohem více se na pozoru musel mít Žigárdy, například ve 49. minutě hasil Buličkovu ránu, na kterou dostal třebíčský forvard namazáno vtipnou zadovkou od Obdržálka. Olomoucká snaha o útočení byla velmi uracovaná, individuálně se snažil v 51. minutě prosadit Ondráček, jenže beci hostí mu dovolili pouze nedůrazné bekhendové zakončení. Chvíli na to krátce po sobě odešli na trestnou Bordowski a Čech, hrálo se 4 na 4. Ale jen krátkou chvíli, protože faulu se dopustil ještě Smejkal a hosté v přesilovce 4 na 3 opět trestali. Zahradník dvakrát nahrál Hrbáčkovi a ten dvakrát střílel od modré. Druhá rána vyšla Marcelu Hrbáčkovi luxusně a skončila v levém horním růžku 1:3.  Domácí hodně znervózněli a na ledě se začalo jiskřit. Ondrušek si to se Staňkem dokonce vyříkávali ručně, i když žádné boxerské drama k vidění nebylo, vyfasovali oba pobyt na trestné. Ve znamení drobných strkanic pak bylo každé přerušení před gólmanem, hlavní sudí vylučoval až dvě minuty před koncem Zahradníka za podražení. Mora to zkusila bez Žigárdyho, jenže Vrba vyčíhnul správný moment, poslal do úniku Martina Čecha, který po objetí prázdné olomoucké klece uzavřel účet utkání 1:4.

Kamil Pokorný (SK Třebíč): “Chci hráčům poděkovat za předvedený výkon. Do Olomouce jsme přijeli jako tým, řekli jsme si, že jako tým budeme vystupovat a že jako tým budeme hrát i na ledě. Hráči to beze zbytku splnili. Hráli jsme hodně aktivně, měli jsme spoustu střel a určitě se na nás usmálo i trošku štěstí. Body jsem si určitě zasloužili. Náš velký problém je neproměňování šancí a s tím jsme si vlastně protrpěli celou polovinu základní části. Tak jako dnes, jsme ze čtrnácti zápasů odehráli jedenáct, bohužel jsme nedokázali vstřelit branku a tak jsme jen a jen prohrávali. Byl jsem tedy rád, že jsme dnes využili dlouhou přesilovku 5 na 4 a přidali i pojistku. Jsme rádi za každý gól, víme, že si šance umíme vytvořit, bohužel s nimi neumíme naložit. Snad jsme se dnes v této činnosti posunuli o kousek dále.“

Petr Vlk (HC Olomouc): “Mně se utkání nehodnotí dobře. Nám na rozdíl od soupeře právě ten týmový duch chyběl. A není to jen teď, po utkání s Třebíčí, je to vlastně něco, co řešíme už od začátku sezóny. To, že se nám povedly nějaké zápasy, je sice hezké, ale nic to neřeší. Když dostaneme góla na většinu hráčů jakoby padla deka. Řekli jsme to i hráčům v kabině, že se  z toho vybabrat musíme sami. Kluci jsou mladí, hokej hrají rádi a vnitřní motivace musí vycházet zevnitř každého. My nemůžeme hráče obcházet a prosit je, zda půjdou dnes hrát. Utkání ještě budeme podrobně rozebírat, mělo by dojít k nějakým změnám, ale moc možností nemáme. Těžko ale po tomhle zápase hledám slova, je to obrovské zklamání.“