Olomouc si smlsla na Šumperku

Do začátku střetnutí nastoupily oba týmy v jakoby předem daných rolích. Olomoučtí plnili domácí úlohu ostřílených prvoligových borců, Draci naopak skládali daň rozkoukávajícího se nováčka. Mora si od prvních minut vytvořila místy až drtivou převahu, kterou jen umocňovaly šumperské fauly. A hned první početní výhoda Olomouci vyšla. Vyloučení Meluzína ztrestal ranou od modré Ondřej Kříž, kotouč se několikrát otřel o nohy obránců a nakonec proplul mezi betony bezmocného Betince 1:0.

Draci mohli odpovědět vzápětí, Brančíkův faul ale potrestat nedokázali, naopak zákrokem mimo rámec pravidel, kterým se provinil Bařica, vyrovnali síly na ledě. Mora ovšem následnou přesilovku nedokázala využít a hra se přestěhovala do středního pásma. Hosté ovšem působili stále zaskočeným a poněkud nekoncentrovaným dojmem, kazili přihrávky již při zakládání útoku. Důkazem byl i Jan Korotvička, který, nikoliv v nouzi, poslal touš z vlastního obranného pásma mezi diváky. To byla 14.minuta a z hole Jana Tomajka přišel další trest v podobě přesně umístěného kotouče nad Betincovu vyrážečku 2:0.

Za minutu se celá situace opakovala, vyloučení Ohnutka, olomoucký zámek na jehož konci stál s přesnou střelou Martin Vyrůbalík 3:0. Hosté na nepříznivý a progresivní vývoj situace reagovali oddechovým časem. Domluva trenérů byla účinná, hned v 16 minutě si půjčil kotouč Martin Stejskal a po přímočaré akci zkorigoval stav střelou kolem Žigárdyho 3:1. Branka nalila Drakům evidentně krev do žil, vidět byl zejména Stejskal, který si ještě minutu před koncem vynutil faul Žajgly.

Draci tak vstupovali do druhého dějství v početní výhodě. Krom střely Kloze, která byla pro Žigárdyho jasně čitelná, nepřinesl šumperský zámek žádnou šanci. Od té doby se hokej z olomouckého stánku vytratil a třetina se nesla spíše ve znamení vyloučených. Častá přerušování, chyby při zakládání protiútoků nebyly pro hokejové fandy příliš pohledné. Zlom přišel až v polovině utkání, kdy za vysokou hůl usednul na lavici trestů Špelda. Mora se v přesilovce dlouho hledala, dokonce musela čelit i brejku Stráňovského, osmnáct vteřin před návratem hříšníka se však přeci jen podařilo uzamknout Draky před Betince, Tomajko vymyslel nádhernou přihrávku na zcela volného Radka Meidla a ten se do odkryté brány nemohl netrefit 4:1.

Ve 33.minutě si Draci zahráli zkrácenou přesilovku 4 na 3, hosté se dostali ke střele, jmenovitě Špelda po obrovském nápřahu jen těsně minul pravou tyč Žigárdyho svatyně. V závěru třetiny se do hry dostali i emoce, nejprve zůstal uprostřed kluziště ležet sražený Žigárdy, který spěchal na střídačku při signalizovaném vyloučení, poté se do sebe pustili za brankou Betince čtyři hráči, čároví ovšem zažehnali plamének šarvátky hned v zárodku.

Do posledního dějství šla Mora v pěti proti čtyřem. Přesilovka sice zůstala nevyužita, ve 43. minutě ale rozradostnil olomoucké publikum Matouš Venkrbec, který dotáhnul do gólového konce akci 2 na 1 společně s Janečkou 5:1. Od této doby existovalo na ledě jediné mužstvo. Šumperk se trápil zejména v defenzívě, beci nebyli schopní podpořit ofenzivní aktivitu přihrávkou. Navíc ve 46.minutě byl na zteč vyslán Martin Bouz, nabruslil z pravého křídla až na hranici kruhu a nechytatelným příklepem vymetl pavučinu nad Betincovou vyrážečkou 6:1.

Šumperský gólman poté dostal ještě mnoho příležitostí k vyniknutí, za připomenutí stojí zejména 50.minuta, kdy si "dobrý den" ze šumperské obrany udělal Ondřej Kříž. Z pozice pravého beka projel celým útočným pásmem, obkroužil staticky stojící forvardy, aby si následně lehkou kličkou udělal prostor mezi obránci a v závěru akce položil na zem nic nechápajícího Betince. Šumperský gólman se naštěstí na poslední chvíli zorientoval a stihnul včas srazit betony.

O minutu později ale bylo vše jinak. Vyloučený Hajas přihlížel z lavice trestů zadovce Brančíka, kterou Radek Meidl nekompromisně poslal mezi Betincovy betony 7:1. Betinec si ale příliš neodpočinul, dres notně propotil ještě při pokusech Bouze a po samostatném nájezdu Zbořila. Nutno podotknout, že obrana Draků svého gólmana příliš nepodržela. Závěr utkání si olomoučtí již pohlídali a po děkovačce s diváky si vychutnávali opojný pocit ze skvělého startu do soutěže a prvního místa v tabulce.

Ohlasy trenérů:

Jindřich Setikovský (HK Šumperk 2003): Domácím musím pogratulovat, dnes nebylo co řešit. Musíme sportovně uznat, že soupeř byl lepší naprosto ve všem. My jsme měli jedinou šanci za stavu 3:1, kdy se dostal do slibné šance náš bek, místo střely ale zvolil kličku, kterou se dostal za branku. To bylo z naší strany vše. Soupeř byl důraznější, hokejovější, šance, které měl, dokázal proměnit. My jsme ve druhé třetině měli také šance, zdaleka sice ne tolik, jako Olomouc, ale v koncovce jsme si nebyli schopni poradit. Hlavně v obranné fázi je rezerva, naši obránci jsou hrozně moc hodní. To už tvrdím od začátku přípravy. Jediný, kdo snesl přísnější měřítko, byl Vojtěch Kloz, který vlastně teprve dnes přišel do klubu. Ten hrál tvrdě, důrazně. Zbytek našich beků je zvyklý z II.ligy to prostě jen tak šolichat. To ale v téhle soutěži nejde. Tady jsou soupeři příliš zkušení a kvalitní. To, že hrála Olomouc loni o záchranu nic nemění na tom, že kádr měl mnohem na víc. Letos ještě posílili, myslím, že Mora bude mít velmi silný kádr, který bude hrát hodně nahoře. Betince jsme nestřídali záměrně, Tihlář má totiž dlahu na prstech pravé ruky. Původně jsme chtěli do hry Tihláře, je tady doma, tak se mohl vytáhnout. Bohužel je v rekonvalescenci, tak jsme ho nechtěli zbytečně zatěžovat. Betinec zachytal dobře, chytil všechno co měl, bohužel nechytil nic navíc, a to jsou ty nejdůležitější zákroky, které mohou zejména při zápasech venku udělat hodně.

Petr Fiala (HC Olomouc):  Já musím vyjádřit spokojenost, úvodní utkání sebou nese zvláštní atmosféru, které hráči mohou lehce podlehnout. Dnes se tak naštěstí nestalo. Vyšel nám výborně úvod, proměnili jsme pět přesilovek, což je skvělé a určitě to nebude bývat pravidlem. Trošku jsme zaspali úvod II.třetiny za stavu 3:1. Jakoby na mužstvo padnul strach z toho, že se utkání může ještě otočit, v přípravě jsme se Šumperkem dostali v poslední třetině 4 branky. Gól na 4:1 nás ale uklidnil, a utkání jsme měli plně pod kontrolou až do konce. Je to zasloužené vítězství, ale je to první výhra, ze které ale nemůžeme žít. To jsme hned řekli hráčům v kabině, kol do konce soutěže je ještě spousty. Spokojenost je tedy maximální, úvod vyšel, ale v sobotu jdeme dál.