První třetinu nezačali příliš šťastně domácí, neboť byl hned v úvodu vyloučen Jiří Beroun. Slezané však ještě nebyli zahřátí, takže Koťátka - až na Přibylovu střelu - váženěji neohrozili. Naopak ve vlastním oslabení pěknou akci vypracoval Valko, který předložil před branku Sobotkovi, ale ten nahrávku nezpracoval. Přesto si hosté díky odehrané přesilovce vypracovali tlak a ve čtvrté minutě, nedlouho po srovnání sil na ledě, se už mohli radovat z úspěchu: navezli se do pásma, Zdeněk zabojoval v rohu kluziště, odkud našel najíždějícího
Kaňku a ten zblízka Koťátka nekompromisně překonal – 0:1. Třebíčští dostali šanci na vyrovnání vzápětí: na trestnou lavici putoval právě opavský Jiří Zdeněk za hákování. Domácím se podařilo na několik chvil okupovat útočné pásmo, avšak Valko se provinil proti pravidlům a hlavní sudí Dvořák signalizoval výhodu hostí. Ti jí také bezezbytku využili, když Rozum s Mikšanem unikli dezorientovaným domácím do rychlého brejku a byl to
Mikšan, který překvapil Koťátka podruhé – 0:2. Zbytek přesilovky se domácí do kloudné šance nedostali, po vyrovnání sil na ledě se však do hezké šance dostali najíždějící Žiška s Topolem, ale obránci hostí je odzbrojili. Při vyloučení Žišky v polovině první třetiny dosáhla ledová sprcha bodu mrazu: Slezané příkladně sevřeli domácí, Koťátko měl plné ruce práce, až jeden z jedovatých kotoučů neudržel. Jeden z domácích obránců se jej sice pokoušel odpálit pryč z brankoviště, ale ten se mu nešťastně sesmekl tak, že doslova nahrál číhajícímu obránci
Vosátkovi a ten domácího gólmana od modré prostřelil – 0:3. Přes poměrně slibný začátek tak byla Horácká Slavia sražena do kolen, zatímco Slezané se dostali do herní pohody. Domácí kazili i rozehrávku, takže celému stadionu jenjen trnulo při situaci, kdy Sochorek vypíchl na modré puk a ocitl se před Koťátkem úplně osamocen. Na druhé straně nepomohl ani důraz nejlepší třebíčské řady Valko-Sobotka-Beroun. První třetina tak skončila pro Slezany více než slibně, zatímco v domácí šatně se jistě muselo mnoho co řešit .
V důsledku toho se ve druhé třetině do domácí klece postavil Filip Luňák a navíc hned ve 21. minutě dostali domácí výhodu v podobě vyloučení Sochorka. Domácí vůbec neotáleli a ani se neobtěžovali založit útočný zámek: neuplynulo ani půl minuty z přesilovky, když Kučný vyslal na útočnou modrou Sobotku. Ten za jízdy přehodil křížem rychle najíždějícímu Berounovi, který pohotovým tahákem nedal Šlupinovi šanci a potvrdil tak známé rčení, že "v jednoduchosti je krása" – 1:3. O minutu později školil Beroun další kapitolou z hokejové učebnice: v obranném pásmu bez okolků odzbrojil opavské útočníky a našlápl si na rychlé sólo. Prokličkoval celé kluziště, přičemž jediný obránce na modré čáře pro něj nepředstavoval vážnější překážku, objel jej a ostrou ránou skóroval podruhé – 2:3. Třebíčská aréna bouřila nadšením, ale pro Opavské byly tyto góly takovou sprchou, že si vybrali oddechový čas, aby otupili nevídaný nástup domácích. Zbraně ani v nejmenším nesložili, neboť rychle proniknuvší Kaňka nahrával zcela nekrytému Zdeňkovi, ale při následném zákroku si Luňák patřičně zvedl sebevědomí. Avšak ve 26. minutě byl nápor Třebíčských utnut, kdy se bravurní Zdeněk opět dostal do nekryté pozice a tentokrát již Kaňkovu nahrávku proměnil a zvýšil tak náskok hostí opět o dva góly – 2:4. Přesně v polovině druhé třetiny opět řešil Luňák za spolupráce s Kučným Zdeňkovu gólovou šanci, tentokrát úspěšně. Adresná odpověď přišla zanedlouho ve 34. minutě: obránce Duba příkladně řešil nápor Opavských a navíc přesně našel ve středním pásmu našlápnutého Žišku. Dotírající obránce již neměl takovou rychlost, takže Žiška si tuto příležitost vzít nenechal a umístil puk za Šlupinova záda 3:4. To již za domácí naplno hrál pomyslný šestý hráč – mohutně skandující ochozy – a ten také "asistoval" u vyrovnávací branky: ihned po vhazování se hráči v bílém navezli před Šlupinu, puku se na modré zmocnil Kučný a mocnou dělovkou, usměrněnou v mlýnici před brankou Lálou, byla napnuta síť hostí k prasknutí – vyrovnáno na 4:4! Domácí tak převzali iniciativu, která mohla být ještě korunována při vyloučení Harazima před koncem třetiny. Slezané se však jen tak nevzdali, srdnantě bojovali , takže diváci byli ve druhé půli druhé třetiny svědky urputné a rychlé hry. Četné střelecké pokusy Třebíčských však tentokrát vyšly naprázdno.
Do třetí části hry se vstupovalo s nezměněným nábojem. Do šance se dostala Sobotkova řada, ale tentokrát byl puk rychlejší než Valkova hůl a proto jej těsně před Šlupinou nestačil patřičně zpracovat. Další úder se konal na druhé straně. Kramný vyslal do útoku Harazima, ale jeho střelu, ani rychlou dorážku Mikšana Luňák za sebe nepustil. V těchto okamžicích se už bojovalo takřka o každý metr ledu a hra až příliš přitvrdila. Po jednom ze zásahů zůstal za brankou hostí na ledě otřesen Lála, ale dle sudího bylo vše dle pravidel. Na druhé straně však nenechal bez povšimnutí Kučného loket v Mikšanově obličeji, ale Slezané si početní převahy příliš nepovažovali, protože po půlminutě šel na trestnou lavici Vosátko za zahákovaného Berouna. Během hry ve čtyřech, ani v následné přesilovce domácích se skóre nezměnilo. Třetí dějství se tak přehouplo do své druhé poloviny. Blizoučko k otočení výsledku měli Holý s Olivou, ale Holého specialitku – přihrávku zpoza brány na najíždějícího třebíčského matadora - Šlupina kontroloval. V další krásné akci se Oliva ocitl po nahrávce Lály a tentokrát už Šlupina likvidoval s pomocí obránce Prokopa. Domácí se tak před Šlupinu doslova nastěhovali a mocně ostřelovali jeho svatyni, ale Opavští podnikali protiútoky. Do nebezpečného brejku se dostal Sochorek s Prokopem, ale jeden z domácích obránců se příkladně položil do jejich rozhodující nahrávky. Na druhé straně pronikavšího Berouna Prokop nedovoleně držel, byl vyloučen a Třebíčským tak nedisciplinovaně opět nabídl šanci strhnout vítězství. Slezané však oslabení ustáli a dvě minuty před třetí sirénou byli jen těsný krůček od vítězství: Harazim zpoza brány našel volného Rozuma a ten nedokázal umístit svoji pohotovou střelu do odkryté sítě, neboť Luňák se ještě nestihl přemístit. Nerozhodná hra tak za stavu 4:4 směřovala do závěrečného pětiminutového prodloužení.
V prodloužení se hrálo poměrně opatrně, žádný z celků nechtěl udělat osudovou chybu. Přesto se obrany na obou stranách dopouštěly chyb: nejprve opavský Přibyla přenechal najíždějícímu Bouzovi, ale jeho střelu Šlupina vyrazil. Na druhé straně se vzápětí dostal k puku opět Rozum a po jeho dělovce byl Luňák malinko vyveden z míry. Ve druhé půli prodloužení ještě nedovoleně zastavil u mantinelu Mikšana domácí Horák, domácí poslal rozhodčí Dvořák do třech, ale na stavu to už nic nezměnilo. Oba celky si tak odnesly po mistrovském bodu a diváci pěkný hokejový zážitek.
Názory trenérů:
Josef Doboš (trenér HC Slezan Opava): "Dlouhou dobu jsme v Třebíči nevyhráli; na utkání jsme se připravovali. Famózní první třetina – my jsme hráli opravdu velmi dobře, bruslili jsme, dostávali jsme se do šancí, dali jsme tři góly… Byla to perfektní první třetina. Ta druhá se nám nevyvedla, hned jsme měli vyloučeného hráče a Třebíč toho hned využila, snížila na 3:1, diváci začali povzbuzovat a hnát domácí dopředu. Tu druhou třetinu jsme tedy vůbec nezvládli, propadali jsme se a byla škoda, že jsme dostali čtyři góly. Poslední třetina – to byl urputný boj o každý metr ledu. Mohu konstatovat jenom to, že jsme nezískali bod, nýbrž dva ztratili."
Roman Mejzlík (asistent trenéra SK HS Třebíč): "My jsme si po těch několika zápasech, kdy jsme bodovali, zřejmě spoléhali, že se soupeř porazí sám. První třetina byla bez pohybu, soupeř nás zaslouženě trestal. Trochu jsme zamíchali sestavou a ve druhé třetině se zvedli, dostali jsme se na 2:3; pak jsme zase chybou v rozehrávce poslali soupeře do dvoubrankového vedení. myslím si, že kdybychom ten jednobrankový rozdíl udrželi, mohli jsme něco udělat pro naše vítězství. Třetí třetina – jak říkal kolega Doboš – to byl boj a čekání na chybu. Chyby tam sice byly, ale nikdo je nepotrestal. Díky tomu průběhu utkání jsme rádi alespoň za bod. V té druhé třetině nám opět pomohli diváci, kteří fantasticky povzbuzovali."
