Foto: Facebook SK Prostějov 1913
SK Prostějov 1913 čeří druholigové vody. Ambiciózní nováček, který do svého letošního kádru přivábil zkušené borce, kterými jsou například Roman Pšurný, Antonín Honejsek nebo David Klimša, rozhodně nechce být jen do počtu. Hokej.cz nyní přináší dvojrozhovor s hlavním trenérem eskáčka Michalem Janečkem a jednou z největších letních posil Antonínem Honejskem.
Jak jste spokojen se vstupem do premiérové druholigové sezony?
Nevěděli jsme, co od druhé ligy čekat. Ale myslím si, že tým máme slušný. Podařilo se nám vyhrát první dva zápasy, pak přišla favorizovaná Poruba a my s ní dokázali držet krok, což bylo pozitivní. I když jsme nakonec prohráli, měl jsem ze zápasu dobrý pocit. Předehrávka s Hodonínem nám vyšla. Poté přišla trochu facka od Kopřivnice, která nám dělala problémy organizovanou hrou, a prohra v Kroměříží. V těchto dvou utkáních nás trápila slabá efektivita, přesilovky a oslabení. To jsou věci, na kterých musíme zapracovat.
Dlouhou dobu se přitom nevědělo, jakou soutěž bude letos eskáčko hrát. Byla to s ohledem na skladbu kádru velká komplikace?
Myšlenky na druhou ligu jsme měli delší dobu, takže když se objevila možnost získat licenci od Hronova, začali jsme oslovovat hráče. Jenže přesun licence se natahoval a kluci chtěli mít jistotu, takže podepisovali jinde, což plně chápu. Přiznávám, že během června už jsem byl nervózní a říkal si, že mančaft nesložíme tak, aby byl konkurenceschopný. Nicméně majitel klubu byl ochotný uvolnit prostředky, které nám umožnily přivést zkušené hráče. Nejprve Romana Pšurného a Tondu Honejska, když se to rozkřiklo, začali se nám hráči hlásit sami, což mě mile překvapilo. Nakonec jich bylo tolik, že některé jsme museli odmítnout.
„Nakonec se nám hlásilo tolik hráčů, že jsme některé museli odmítnout"
Rozpočet byl oproti krajské soutěži výrazně navýšen, že?
Ano, několikanásobně. Dnes ve druhé lize bez adekvátního finančního zázemí působit nemůžete. Hráči chtějí být slušně ohodnoceni, přičemž soutěž jde neustále nahoru. Je úplně někde jinde, než když jsem ji hrával já. Máte v ní Porubu, Jestřáby nebo Znojmo a ostatní kluby samozřejmě nechtějí dostávat debakly, takže do svých kádrů musí taky investovat.
U vás hrála roli zejména přítomnost Jestřábů, ne? Kdybyste fanouškům hned od začátku nenabídli kvalitní podívanou, málokdo by na vás chodil.
Přesně tak. V červnu jsme po městě slýchali reakce, které se nám prakticky vysmívaly. Říkalo se: Ti budou hrát druhou ligu s loňským kádrem a dopadne to ostudou, což pro nás byl hnací motor, abychom složili co nejlepší mužstvo.
„V červnu jsme po městě slýchali reakce, které se nám prakticky vysmívaly."
Zároveň se ale nabízí otázka, jak zemětřesení v kádru vnímali členové loňské kabiny? Nebyli rozladění, že přijdou o místo?
Drtivá většina pochopila, že když se klub chce posunout, jinak to nejde. Bylo jim jasné, že by druhou ligu nezvládali skrz pracovní povinnosti a další věci. Ale řekl jsem před celou kabinou, že kluci, kteří se na druhou ligu cítí, můžou o místo zabojovat. Téhle možnosti využilo asi pět hráčů, kteří později pochopili, že kádr je kvalitativně úplně někde jinde a sami skončili.
Trénujete dopoledne?
Ano. Složili jsme velmi slušný tým a chceme, aby kluci měli maximální servis. Souvisí s tím šířka realizačního týmu i dopolední tréninky.
„Téhle možnosti využilo asi pět hráčů, kteří později pochopili, že kádr je kvalitativně úplně někde jinde a sami skončili."
Dopoledne trénují i Jestřábi, jaké je soužití dvou ambiciózních klubů na jednom stadionu?
Nechceme si vzájemně dělat problémy, takže na začátku srpna jsme si sedli s Milošem Říhou, trenérem Jestřábů a domluvili se. My jsme na ledě ráno a pak jdeme do posilovny, přičemž oni to mají obráceně. Na led chodí od půl jedenácté do dvanácti. Zatím to funguje bez problémů.
Jak vnímáte vzájemnou rivalitu?
Je nestandardní, když máte dva kluby v jednom městě, které hrají stejnou soutěž. Chápu, že pro fanoušky to bude pikantní záležitost, ovšem my v klubu se soustředíme sami na sebe. Tak jsme si to nastavili od samého začátku.
„Znám spoustu lidí, kteří mi říkají, že chodí na zápasy obou klubů."
První vzájemný zápas 7. listopadu bude mít předpokládám grády…
Bez pochyb. Myslím, že celý Prostějov bude v ten den žít hokejem. Znám spoustu lidí, kteří mi říkají, že chodí na zápasy obou klubů. Je jasné, že během pár měsíců si nevytvoříte kotel, jaký mají Jestřábi, ale jsme spokojeni s tím, jak nás fanoušci přijali. Chceme hrát kvalitní, atraktivní hokej. aby měli důvod na naše zápasy chodit.
Jestřábi mají jasný cíl v podobně postupu do Maxa ligy, vy takový plán výhledově nemáte?
Jdeme zápas od zápasu. Momentálně jsme nováček ve druhé lize. Jak už jsem říkal, chceme hrát dobrý hokej a co přinese budoucnost, to uvidíme.
Ze začátku ročníku máte dobrý pocit, ne?
Chtěl bych vyzdvihnout, jaký tým se podařilo poskládat. Sešla se parta pracovitých kluků. První zápasy nám vyšly, i s Porubou to bylo slušné. Mrzí mě poslední utkání proti Kopřivnici a Kroměříži, při vší úctě k soupeřům jsme je měli vyhrát. Ale chápu, že i porážky jsou součásti určitého procesu.
Za pět zápasů jste nasbíral pět kanadských bodů, s tím předpokládám taky panuje spokojenost.
Upřímně? Individuální statistiky vnímám jinak než před lety. Dřív jsem si je hodně pouštěl do hlavy a emotivně prožíval každý gól nebo přihrávku. Dnes je to jiné. Soustředím se hlavně na výsledky týmu a chci být mentorem pro mladší spoluhráče.
„Dřív jsem emotivně prožíval každý gól nebo přihrávku. Dnes je to jiné."
Chápu, na druhou stranu ve čtyřiatřiceti pořád nemusíte myslet na konec kariéry. Není pro vás druhá liga málo?
Odpověď má dva dvě roviny. Pokud mám být upřímný, taky nemám radost z toho, že moje kariéra měla rychlejší sešup, než bych si sám přál. Nicméně měl jsem dobrý rozhovor s majitelem klubu panem Mudrlou a líbila se mi jeho vize. Chci pomoct budovat značku SK. Další věc je, že syn začal chodit do první třídy a už se mi nechce cestovat daleko od domova. Nabídek jsem měl víc, ale ta prostějovská byla suverénně nejzajímavější.
Kdyby se vám ozval během sezony někdo z Maxa ligy, zaujal byste stejný postoj?
Nejspíš ano. Jsem smluvně vázaný v Prostějově, kde vidím svou budoucnost a myslím, že by mě nelákaly ani střídavé starty. Zvlášť pokud by to mělo být někam do Čech. Maxa liga je velmi kvalitní soutěž a pokud ji máte hrát kvalitně, musíte být nastavený tak, že ji stoprocentně hrát chcete.
„Pokud mám být upřímný, nemám radost z toho, že moje kariéra měla rychlejší sešup, než bych si sám přál."
Ostatně dotáhnout eskáčko do Maxa ligy je taky lákavá meta, ne?
Zajímavá otázka, vím, co byste chtěl asi slyšet, ale… Řeknu to tak, že určité cíle v hlavě mám, nicméně nikdy jsem nebyl příznivcem velkohubých prohlášení, takže si je nechám pro sebe.
Jak na vás působí druhá liga?
Musím říct, že když střídáte soutěže, tak každá se opravdu hraje jinak. Musíte být chytrý a přizpůsobivý. Každopádně mám radost, že potkávám kluky, se kterými jsem dlouhé roky hrál v extralize. Jasně, teď jsme o dva levely níž, ale pořád nás vzájemné soupeření baví, užíváme si ho. O tom to je. V kariéře jsem se naučil, že oheň je základ. Když ho nemáte, hraje se vám těžko.
„V kariéře jsem se naučil, že oheň je základ. Když ho nemáte, hraje se vám těžko."
Co čekáte od souboje s Jestřáby, v jejichž dresu jste relativně nedávno nastupoval?
Velký náboj. Těším se na to, na ledě necháme všechno. Budeme je chtít porazit.
V Prostějově zároveň trénujete mládež, je to něco, čemu byste se chtěl věnovat dlouhodobě?
Děti mám rád, vždycky jsem si trénování chtěl vyzkoušet, takže je super, že mi to v Prostějově umožnili. Baví mě to a mám radost, že zpětná vazba na moji práci je pozitivní. Ještě každopádně nejsem stoprocentně rozhodnutý, že u trénování chci zůstat dlouhodobě. Rozhodně ale vím, že chci zůstat u hokeje.

Antonín Honejsek | Foto: Facebook SK Prostějov 1913
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz