Totální selhání, řekl Straka

Jiří Dopita právě neproměnil penaltu, američtí hokejisté naskákali na brankáře Conklina a oslavovali velkolepé vítězství. Jejich radostný ryk byl slyšet do nejzazších koutů Sazka Areny. Fanoušci zmlkli. V hale bylo náhle děsivé ticho. Čeští hráči stáli na střídačce se svěšenými hlavami. Nikdo nemohl uvěřit tomu, že pouť českého týmu končí už ve čtvrtfinále. „Nevím, co se s námi to stalo,“ řekl po zápase Martin Straka. Kapitán mužstva těžko hledal slova, stejně jako ostatní spoluhráči.

Dokážete nyní bezprostředně po zápase najít příčiny porážky?

„Ze začátku zápasu jsme dělali zbytečné fauly a nebýt Tomáše Vokouna, mohli jsme hned zkraje prohrávat. Dokázali jsme se z toho pak dostat a získali vedení 2:0. Měli jsme zápas pod kontrolou. Jenže poté jsme se zbytečně tlačili do útoku a nechali je útočit. Dostali jsme hloupé góly, nájezdy už jsou pak loterií.“

Čím to, že jste se za stavu 2:0 stále hnali do útoku?

„Nevím. Asi jsme si mysleli, že dáme pět nebo šest gólů. Bylo to totální selhání. Netuším, jak se to mohlo stát. Při každém přerušení jsme si říkali, že se zbytečně nemáme tlačit dopředu. Bylo to podobné jako v zápase s Kanadou minulý rok ve Finsku. Tam jsme pro změnu dokázali dohnat náskok soupeře, ale pak jsme se rovněž hnali do útoku jako šílení. Dneska to bylo to samé. Takové zkušené mužstvo, co jsme tady měli, by si mělo vedení 2:0 ohlídat.“

Za stavu 2:2 jste pak mysleli už na prodloužení a penalty?

„Snažili jsme se dát gól, ale až na šanci Davida Výborného jsme se k ničemu nedostali. Snažili jsme se, co to šlo. Ale byli jsme bez sil, utahaní.“

Nedolehla na vás v zápase nervozita a strach z neúspěchu?

„Mně se zdálo, že jsme byli v pohodě. Před utkáním jsme byli vyhecovaní, těšili jsme se. Věděli jsme, co můžeme  očekávat.“

Prožíváte největší zklamání v kariéře?

„Po takovýchto zápasech jsou ty pocity vždycky hrozné. Ale nechtěl bych teď něco zbytečně říkat. Uvidíme ze den za dva. Prostě to nevyšlo.“

Fanoušci vám nakonec poděkovali za snahu. Potěšilo vás to?

„Diváci byli fantastičtí. Škoda, že to takhle dopadlo.“

Můžete popsat, co se děje teď v kabině bezprostředně po utkání?

„Nálada není nic moc. Všichni jsou zklamaní, smutní. Nejhorší na tom je, že se to stalo doma, před vlastními fanoušky. Mysleli jsme si, že půjdeme dál. Ale nejdeme.“

Máte představu, co budete teď po zápase dělat?

„Vůbec nevím. Určitě si nepůjdu lehnout o půlnoci. Nevím, jestli nějak půjdeme se spoluhráči. Zatím jsme se na ničem nedomlouvali.“

A pak, zítra, pozítří?

„Vím, že během dvou dnů se dostanu domů a pak nebudu dělat nic. Budu odpočívat. Sezona byla velice dlouhá, psychicky jsem úplně zničený. Těším se, až si orazím.“

Share on Facebook Share on Twitter