Matthew Tkachuk | Foto: iihf.com
21. května 12:00
Jiří Petr(CURYCH, od našeho zpravodaje) Olympijský šampión a vítěz Stanley Cupu z posledních dvou sezon přiletěl na turnaj do Curychu. Za mořem si kvůli narození první dcery Millie protáhl čas s rodinu. Teď už je ale Matthew Tkachuk zase připravený zatápět soupeřům. „Chci pokračovat v úspěšné jízdě,“ říká americká superstar. A velmi obměněný tým USA s novým lídrem výrazně ožil.
útočník, 28 let
Co vás přimělo na šampionát dorazit?
Chtíč, opravdu jsem chtěl na turnaj přiletět a připojit se k nároďáku. S Floridou už nehrajeme play off a fyzicky se cítím dobře. Mám to štěstí, že jsem v posledním roce byl se svými týmy úspěšný. Nejdřív Stanley Cupy, pak jsme vyhráli olympijské zlato, chci v té úspěšné jízdě pokračovat.
Výběr USA je úplně jiný, než se kterým jste poslední dobou hrál. Ale vaší formaci se proti Němcům dařilo: Tommy Novak vyrovnával a Ryan Leonard dal vítězný nájezd…
Je to super, cestou sem jsem se tomu vlastně smál. Z letošního týmu jsem v životě snad s nikým nehrál, možná jsem potkal maximálně dva kluky na juniorském šampionátu před deseti lety. Je to pro mě úplně nové, vůbec jsem netušil, s kým nastoupím, zjistil jsem to až ráno před zápasem. Máme za sebou společně první zápas, teď jde o to vybudovat společnou chemii. Nejen s kluky z útoku, ale s celým týmem. Naskakoval jsem totiž i napříč formacemi, což bylo skvělé, hned mě to dostalo do zápasu.
„Mám to štěstí, že jsem v posledním roce byl se svými týmy úspěšný. Chci v té úspěšné jízdě pokračovat."
Co bylo oproti olympiádě v Milánu a NHL nejrozdílnější?
Proti NHL i olympiádě je tu spousta jiných hráčů. V Evropě je samozřejmě také větší led, ale to zas tolik nemění. Olympiáda je ovšem celkově vrchol našeho sportu, těch rozdílů tam bylo opravdu spoustu. V obou případech máte ale možnost reprezentovat vaši zemi. A reprezentovat Spojené státy americké na takových turnajích je pro mě čest.
Ve Švýcarsku jste přistál v úterý a hned ve středu naskočil do utkání. Jak jste se cítil?
Moc mě těší, že jsem mohl nakonec hrát. Přistál jsem teprve den předem, takže jsem byl trochu hozený do ohně. Stihnul jsem se jen sám sklouznout na ledě a ráno před zápasem jsem si dal rozbruslení s týmem. Pak jsme šli rovnou na věc. Mám radost, chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal a než jsem cítil, že jsem to zase já, ale ke konci první třetiny už to bylo dobré.
„Přistál jsem teprve den předem, takže jsem byl trochu hozený do ohně."
Proti Německu jste vydolovali nakonec dva body. Co se týmu dařilo a kde naopak vidíte mezery?
Nevím, jestli můžeme říct, že se něco dařilo vyloženě skvěle. Podle mě jsme hráli dobře v útočném pásmu, dobře jsme si dávali puky. Dovolili jsme jim ale dostat se do pár vyložených šancí, které proměnili. Byly to jednoduché chyby, na kterých ovšem zvládneme zapracovat. S postupem času se mi ve třetí třetině zdálo, že soupeře zvládáme unavit, střídání za střídáním. Nakonec z toho vyplynul i gól. A v prodloužení se už může stát cokoli, celkově se mi ale naše hra líbila čím dál víc, zlepšovali jsme se.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz