Syn olomouckého kouče zpět v TELH: Návrat nebyl jednoduchý, ale strach musí pryč

Rayen Petrovický | Foto: hc-olomouc.cz

Čekání na extraligový zápas v dresu olomouckých kohoutů se Rayenu Petrovickému protáhlo na dlouhé měsíce. Po zranění ruky se dočkal premiéry až nyní, ve 34. kole na domácím ledě v duelu s Vítkovicemi. Svůj první start po pauze absolvoval až po dvou zápasech v první lize za Přerov, kde se postupně dostával zpět do herního tempa. 

Rayen Petrovický

obránce, 24 let

Tipsport extraliga 2026-2027

Z 7

G 0

A 2

B 2

„Bylo to zdlouhavé, nejen pro mě, ale asi pro všechny. Už jsem se těšil, kdy si budu moci znovu obléct dres,“ přiznal Petrovický po utkání. První extraligový zápas po návratu si přál oslavit vítězstvím, realita však byla jiná. „Výhra by byla dobrá, ale bohužel jsme to dneska nezvládli,“ dodal zklamaně po výplachu 0:6 s Vítkovicemi.

„V defenzivní činnosti jsme měli trochu problém v předbrankovém prostoru, ale šance jsme měli, pár brejků taky, podle mě to mohlo skončit všelijak. Oni vše využili, ale my jsme tam také měli nějaké šance,“ hodnotil Petrovický.

Právě hra v obranném pásmu je podle něj oblastí, kterou je nutné do dalších utkání výrazně zlepšit. „Musíme si lépe pohlídat předbrankový prostor, aby tam nebyly dorážky. Dneska jich tam bylo opravdu hodně,“ upozornil perspektivní obránce.

Návrat na led byl pro Petrovického složitější i z toho důvodu, že po pauze naskočil do nového týmu a musel si zvykat na odlišný herní systém. „Je to těžké. Když jsem nemohl hrát, snažil jsem se alespoň sledovat, jak se tu hraje. Myslím si, že na to, jak jsem dlouho nehrál, jsem to zvládl relativně dobře,“ reflektoval svůj výkon. Chyby ale přiznává otevřeně: „Samozřejmě tam byly, ani jsem neočekával, že zahraju úplně čistý zápas. Spíš mě mrzí výsledek.“

Důvodem dlouhé pauzy bylo zranění ruky, které si vyžádalo chirurgický zákrok a zdlouhavou rekonvalescenci. „Pět týdnů jsem měl po operaci dlahu. Potom jsem s rukou začal pomalu a opatrně hýbat, rehabilitovat. To trvalo zhruba stejně dlouho. Teprve pak jsem asi tři týdny postupně nabíral ztracenou sílu,“ popsal celý proces. „Nebylo to vůbec příjemné, ale teď už ruka drží a věřím, že to tak zůstane i do budoucna.“

Zajímavé je, že samotný původ zranění nebyl úplně jasný. „Ani nevím, v čem to přesně bylo. Problémy začaly někdy v polovině přípravy. Řešili jsme to s lékařem, dostával jsem injekce, ale nepomáhalo to. Nakonec jsme se shodli, že operace je jediná možnost,“ osvětlil.

Cestu zpět do zápasového rytmu zahájil Petrovický v první lize, kde odehrál dva zápasy za Přerov. „Fyzicky už jsem v pořádku, v mém případě je to teď hlavně o hlavě,“ pověděl upřímně.

Psychická stránka je při návratu klíčová. „Musím to z hlavy vytěsnit. Už jsem se jednou potýkal s menším zraněním a pořád jsem na to myslel. Pak to nebylo dobré, protože jsem měl na ledě strach,“ připomněl. Tentokrát však cítí posun: „První dva zápasy v Přerově jsem zvládl celkem dobře, dnes to nebylo špatné. Byly tam věci, které jsem mohl udělat lépe, ale do budoucna vím, že se nemusím bát hrát hokej.“

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Olomouc