Svoboda o vidině na extraligu: Ze Vsetína nechci utíkat. Přestavba? Vedení věřím

Miroslav Svoboda | Foto: Patrik Žák, hc-vsetin.cz

18. července 8:01

Ondřej Mach

• Maxa liga
• VHK ROBE Vsetín

Všude dobře, doma nejlíp? Miroslav Svoboda si ověřil, že v případě Vsetína to může platit. Pro restart po vážném zranění totiž zvolil mateřskou stanici, z elitní finské společnosti přesídlil na přelomu roku do Maxa ligy. „Jsem moc rád, že jsem z hokeje zase našel radost,“ dává zkušený brankář nahlédnout do svých myšlenek v rozhovoru pro web Hokej.cz.

Miroslav Svoboda

brankář, 31 let

Maxa liga 2026-2027

Z 10

V 9

P 1.78

Ú% 93.23

Návrat do Česka – konkrétně do Maxa ligy – tedy splnil svůj účel, že?
Určitě. Byl jsem po dvou zraněních, potřeboval jsem se do toho dostat. Hlavně jsme jako rodina nechtěli jít daleko z Ostravy. Když jsme se nedomluvili ve Vítkovicích, tak Vsetín dával největší smysl. V tu chvíli nám poskytl, co jsme potřebovali. Dal jsem se zdravotně do kupy, z toho mám fakt radost. Extrémně mi to pomohlo. Teď do toho znovu šlápnu.

Opravdu tehdy byly Vítkovice reálnou variantou?
Nabízelo se to, protože v Ostravě už osm let bydlíme. Nechtěli jsme z ní odcházet. Nějaké návrhy proběhly, ale takových je hodně. Nedopadlo to, hledali jsme dál.

Poranění ramene z listopadu 2024 už se kompletně zahojilo?
Trvalo to déle, než bych čekal. Byla to velká operace, rekonvalescence zabrala svůj čas. Ale věřím, že už je to dobré – věnovali jsme se tomu s mým kondičním trenérem Martinem Finkesem, navíc jsem teď začal dělat s Liborem Chytilem na Vsetíně. Snad už to do konce kariéry vydrží.

Co vám o sobě ukázala Maxa liga? Její úroveň rok co rok také stoupá, což může být pro brankáře ošemetné…
Než jsem se dostal extraligy, tak jsem ji tři čtyři roky hrál. Věděl jsem, že to není jednoduchá soutěž. I když jsme tehdy v Jihlavě měli top tým… Dlouho jsem nechytal, to je znát. Měl jsem velký respekt. Liga je dobrá, vidíte to všude po Evropě, jak se druhé nejvyšší soutěže vyvíjejí. Kluci makají všude čím dál tím víc. Pořád je to ale rozdíl oproti extralize. Ta je kvalitní, jak dlouho nebyla. 

Proč z vašeho pohledu nastal čtvrtfinálový krach s Litoměřicemi?
(přemýšlí) Vracel jsem se s tím, že budeme hrát dlouhé play off. Sezona ale byla těžká pro mě i pro klub. Nepovedlo se to, Litoměřice nás vycvičily. Chtěly to víc než my. Je to mladý, energický tým. Vypadli jsme, to se v hokeji stává. Bylo to mrzuté, ale bohužel…

Mohla se do toho promítnout rozpačitá základní část?
Nevím. Změn bylo možná hodně. Sám jsem se ale pořádně zapojil až na začátku února. Tohle se mi těžko hodnotí, měl jsem svých starostí dost, abych začal normálně chytat. Šlo to mimo mě. 

Foto: Petr Bohuslav, hc-vsetin.cz

Ohledně přestavby, do které se klub vrhl po sezoně, se zaníceně debatuje. Váš názor, je to správný směr?
To se uvidí. Četl jsem rozhovor s Erikem Hrňou, jeho názor respektuje každý, má toho hodně za sebou. Ale když to vezmu osobně, tak vedení věřím. Máme nového generálního manažera Daniela Vaňka, společně s Radimem Tesaříkem dělají dobrou práci. A taky dobrý trenérský tým vedený Lubošem Jenáčkem. Přemýšleli o tom x hodin, x dní. Udělali rozhodnutí, že do sezony půjdeme s klukama, které oni domluvili. 

Zároveň pustili k vodě jména jako Rob, Jonák, Stříteský a další. Předpokládám, že zrovna vaše pozice ale na přetřes nepřišla.
V první řadě… Kluci na Vsetíně odvedli kopu práce, zaslouží si za to obrovský dík. Někteří nebyli místní, ale vzali si to zasvé. Teď se s nimi klub rozloučil, což se musí respektovat. Já jsem obavy neměl – šel jsem sem v nějaké pozici, s nějakým kontraktem. Strach jsem neměl. Podle mě něco takového vůbec nebylo na pořadu dne.

Extraligovou kapitolu v sobě ale nemáte uzavřenou, nebo se pletu?
Mám to jasně dané tím, že se nechceme oddalovat od Ostravy. Takže ne… Vsetín mi podal pomocnou ruku, dal mi kontrakt, jaký jsem chtěl. Navíc mám s trenéry i vedením slušné vztahy. Chtěl bych to klubu vrátit. Třeba i sponzorům, je to tady fakt až na rodinné bázi. Připravuji se na sezonu tak, jako kdybych se vracel do Finska. 

Někdy možná musíte udělat krůček dozadu, aby mohly přijít dva kupředu, ne?
Nechci, aby to vyznělo, že chci ze Vsetína utíkat. Nejraději bych se někam posunul s ním, ale je třeba se na to dívat realisticky, že se to nemusí povést. Sám sobě bych rád dokázal, že to ještě zvládnu a zůstanu zdravý. To je můj cíl. Snad se to nějak povede. Kdybych nevěřil týmu, tak bych byl špatný spoluhráč. Věřím, že dobře začneme. Myslím, že dost práce už jsme udělali.

Mohly být Litoměřice a jejich příběh potřebným impulsem, proč se vydat na cestu omlazení?
Určitě to mělo vliv. Litoměřice byly nabruslené, měly tam mladé kousky, které se na nás chtěly vytáhnout. Člověk to ví z osobní zkušenosti, že tomu pak dá víc, než když si jde jen zahrát a odbruslit to. Prostě nás přejely. Vedení a trenéři si to vyhodnotili takhle. 

Pokud jde o vás osobně, načerpal jste zpátky sebevědomí?
U mě to úplně nebylo o tom. Vím, že když jsem zdravý, tak zvládnu chytat na solidní úrovni. Loni jsem se necítil nějak extra dobře, spíš jsem byl rád, že tělo drží. Absence tréninků i zápasů byla znát, o tom se vůbec nemusíme bavit. Ale mám na víc. Ještě to nebylo na takovém levelu, jaký bych si představoval. Do letní přípravy jsem investoval nemalé peníze. 

Dobře, co se v ní tedy změnilo?
Vyloženě nic. Ale jsem takový méně rozlítaný. Člověk ví, že celý rok bude kolem baráku, takže nemusíte stihnout všechno vyřešit, než odjedete do zahraničí. Vešel se mi tam i rozvojový kemp, Michal Sivek z Eurohockey Service mi dal šanci vést mladé brankáře. Mohl jsem pracovat s talentovanými kluky, kteří před sebou mají velkou budoucnost. Najednou se vrátíte v kariéře do časů, kdy jste sám začínal. Z toho jsem měl strašnou radost, že mi dovolil s nimi pracovat a věřil mi. Psychicky jsem si odfrkl od stereotypu. Teď bude následovat krátká dovolená a půjdeme na led.

Cítím z vás, že své rozhodně může udělat mentální nastavení...
Přesně tak. Prostě si chci zase dokázat, že na to mám. To si nekoupíte, ani nenajdete nikde kolem. Musíte to cítit sám od sebe. Jsem moc rád, že jsem z hokeje zase našel radost. To byl vlastně důvod, proč jsem šel do Vsetína. Věděl jsem, co tam od toho můžu čekat.

Mimochodem, po zkušenostech z kempu, nelákala by vás do budoucna trenéřina?
Těžko říct. Jen jsem si to chtěl zkusit, bavilo mě to. Spíš se ale teď soustředím na to, abych hrál a dostál tomu, proč jsem na Vsetín chodil. Ještě do toho chci pár let šlápnout a zkusit vydržet. Co bude pak, to si můžete napřemýšlet, jak chcete, ale ve finále je to vždy trochu jinak. S manželkou jsme to řešili už dřív, snad to máme nějak investičně nastavené, že když se nestane nějaký průser, tak už to doklepeme. V tomhle mi kariéra dala svobodu. Vážím si toho, není to samozřejmost. 

A stihl jste si v přes léto naplánovat i nějakou dovolenou?
Přípravu jsem měl individuální, na Vsetín jsem jezdil jen každé pondělí. Jinak jsem byl v Ostravě, s malým jsem se snažil dělat co nejvíc takové ty normální věci – jít do školky, na tenis, na brusle. Hlavně s ním strávit co nejvíc času. Jeli jsme taky na wellness do Jeseníků, tam si člověk fakt odpočine. Letos ani nejedeme k moři, spíš si chceme užít barák a Ostravu. Jsme v klidu a snažíme se užít si prostředí kolem nás.

Share on Facebook Share on Twitter

• Maxa liga
• VHK ROBE Vsetín