Stránský: Mám sebevědomí střelce. Chci zajít na Baník, Davos byl skvělý, ale...

Matěj Stránský | Foto: hcdynamo.cz

7. října 13:25

Dominik Dubovči

• Extraliga
• HC Dynamo Pardubice

V Davosu sbíral skoro bod na zápas a podobné tempo si Matěj Stránský drží i v Dynamu. Dlouholetý reprezentant se v rozhovoru pro Hokej.cz ohlíží za dosavadní kariérou, ale promluvil i o nových výzvách a přáních na východě Čech.

Matěj Stránský

útočník, 33 let

Tipsport extraliga 2026-2027

Z 14

G 6

A 7

B 13

Jak se vám zatím líbí v Pardubicích?
Jsme nadšení celkově, i rodina, sedlo si to parádně. Děti jsou ve škole a školce, manželka se o ně skvěle stará, takže o to pro mě jednodušší ta adaptace je. Nemůžu si na nic stěžovat.

Pět let jste žili v Davosu…
Samozřejmě Davos je nádherný, hory prostě mají své kouzlo, ale na druhou stranu tam nebylo moc co dělat, od všeho jste daleko. Na Pardubicích je super, kolik možností máte na výlety, nebo jak blízko to máme do Prahy, nebo domů. Hlavně děti jsou za to rády.

Ve Švýcarsku jste byl kapitánem ikonického týmu, vyhráli jste Spengler Cup, dostali se do finále domácí soutěže. Váš odchod možná překvapil, ne?
V Davosu se to drželo docela dlouho pod pokličkou, nechtěl jsem, aby se to vědělo tolik dopředu. Vyplynulo to tak, že malá už chodí do školy a nastal čas, kdy se chci vrátit domů s rodinou.

A chcete asi podobnou roli v týmu…
Tak já jsem rád za to, že nás tady je víc, protože zkušenosti se nedají ničím nahradit a pořád si myslím, že se mám co učit. A hlavně tady od těch kluků, kteří si myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co v Evropě je. Třeba na Romana Červenku je radost se dívat a taky můžu něco nového okoukat.

Jak funguje kabina?
Musím říct, že na spoluhráče zatím v kariéře jsem měl velké štěstí, špatný a nefungující kolektiv jsem nezažil. Tady je to taky super, české vtípky… Jsem rád, že vlastně všechno funguje tak, jak má – na ledě i mimo něj.

Hrajete s Tomáškem a Smejkalem a daří se vám.
Musí na to být výsledky, ale pohodu v kabině teď máme. Pak člověk chodí ráno rád na trénink a rád se zlepšuje a má dobrou náladu a tím víc ho práce baví.

Jaký je Filip Pešán jako trenér?
Zatím se spíš poznáváme, v létě jsme trénovali hodně, ale taky občas vtipkuje. Na druhou stranu umí i přitvrdit, když je třeba. Umí najít balanc a zatím mě to strašně baví, tak doufám, že to tak zůstane.

Máte šest gólů a tři asistence v devíti zápasech. Jste spokojený?
Myslím si, že to určitě z mojí strany může být ještě lepší. Přijde mi, že se s tím trošku ještě sžívám, hokej je tady trošku jiný, velikosti hřiště jsou taky jiné, ale jsem rád, že mi to tam napadalo. Jenom vím, že dokážu hrát líp. Snad se do toho co nejdříve dostanu. Důležité je, že vyhráváme.

Matěj Stránský | Foto: hcdynamo.cz

Ostatně přišel jste hlavně do role střelce.
Přesilovka nám funguje, to hodně napomáhá. Ale už několik let se nejvíc snažím pracovat právě na zakončení a teď cítím, že když se do šance dostanu, tak to sebevědomí mám. Cítím, že mám natrénováno a vím, že bych to dokázal trefit.

Nemrzí vás, že šance v NHL dříve nepřišla? Čtyři sezóny jste hrál za farmu Dallasu.
Ani mě to nemrzí. Je to sice škoda, ale byl jsem tam čtyři roky, dal jsem tomu všechno a s čistým svědomím jsem se potom vracel zpátky domů. Nevyšlo to, což tak někdy je. Jsem rád, že jsem si našel jinou cestu. Kariéra si myslím, že není zatím vůbec špatná – a kdybych se nevrátil, tak bych tam třeba hrál dodnes.

Máte ještě přání potkat se ve stejném týmu s bráchou?
My jsme se o tom už hodněkrát bavili, ale necháváme to osudu, protože se pořád tak nějak míjíme. Bylo by to fajn, ale uvidíme, hokejová cesta je taková nevyzpytatelná. Možná někdy na stará kolena.

Získal jste Calder Cup pro vítěze AHL, vyhrál jste s Třincem titul, s reprezentací MS 2024. Jaké tedy máte cíle?
Chtěl bych určitě vyhrát znovu. Jednak se nikdy neomrzí zvedat pohár, ale také když jsme vyhráli tenkrát s Třincem, tak byl covid, nebyli tam žádní fanoušci a oslavy jsme si nemohli pořádně užít. Chtěl bych to zažít zase a naplno, v Pardubicích jsou neskuteční fanoušci.

A co vás baví mimo led? Protože vy jste vyrostl v hokejové rodině a váš strýc dělá manažera.
Většinu volného času trávím s rodinou – a taky na stadionu nebo na fotbale, protože malý už začal hrát. Ale v létě mě baví padel, to mě docela chytlo. 

Čeká vás speciální zápas proti Vítkovicím, když máte na Ostravsku rodinu?
Určitě, babička se přijde podívat, všichni strejdové, taťka, mamka, bratranec, takže se na to těším, ale bude to zápas jako každý jiný, určitě budeme chtít jet vyhrát. Ale těším se z toho hlediska, že tam budu mít tu rodinu.

A jak se změnila extraliga za ty roky? Jde to cítit?
Jde to cítit hodně. Přijde mi, že už je možná i na lepší úrovni než švýcarská liga. Tím, že jsou tady užší ledy, tak je na všechno méně času a kvalita je podobná.

V pátek máte cestu do Vítkovic, v neděli vyzvete doma Třinec, vaše bývalé kluby… A v úterý zase Liga mistrů s Växjö.
S nikým se moc nešpičkuju, jedině s bráchou, s tím je vzájemný zápas velké téma. Ale v Třinci jsem taky v kontaktu s klukama, teď jsem gratuloval Ondrovi Kovařčíkovi, když se mu narodilo miminko. Strávil jsem s nimi nějaký čas, vyhráli jsme spolu, na to se nezapomíná. Na ledě asi něco proběhne, ale před zápasem ne.

Zároveň se o víkendu koná Velká pardubická, proběhla už Zlatá přilba. Možná zajdete alespoň na fotbal?
Na fotbal určitě bych chtěl jít, když přijede Baník. To se chci určitě jít podívat. Ještě jsem na fotbale nebyl, ale mám to v plánu – a Velká pardubická samozřejmě vím, že proběhne, ale nejsem úplně velký fanoušek dostihů. Nicméně historie dostihů je obrovská a párkrát jsem ji už viděl v televizi.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Dynamo Pardubice