Foto: Martin Domanský
27. května 13:52
Marek Dvořák(FRIBOURG, od našeho zpravodaje) Je považován za velkou naději nejen slovenského hokeje. Již v devatenácti letech dostal na svém prvním šampionátu dospělých velkou roli, jejíž náplní je i hraní v přesilových hrách. Stejně jako celý tým ho ale nakonec musela mrzet porážka se Švédskem, která rozhodla o konci Slováků na letošním mistrovství světa. Luka Radivojevič smutně hodnotil uplynulé utkání, ale promluvil i o tom, v čem mu jeho otec nejvíce radí.
obránce, 19 let
Syn slavného otce Branka Radivojeviče odehrál letošní sezonu v zámořské USHL, kde se svým týmem Muskegon Lumberjacks podlehl až ve finále. Na šampionátu dvacetiletých v USA pak se slovenským výběrem vypadl ve čtvrtfinále s Kanadou. Po vydařené sezoně si však vysloužil i nominaci do seniorského týmu, kde na svém prvním velkém turnaji rozhodně nezklamal.
Slovákům ale v závěru základní skupiny chyběl poslední krok v podobě zisku alespoň jednoho bodu proti Švédsku. Zápas přitom začali dobře, především co se týče defenzivy – soupeř poprvé vystřelil na brankáře Hlavaje až ve čtrnácté minutě. „Určitě jsme hráli dobrý hokej a předváděli kvalitní defenzivu. Jenže zápasy na této úrovni rozhodují malé detaily. Chyby se staly na obou stranách, soupeř je však dokázal lépe využít a proměnit,“ popsal Radivojevič úvod utkání.
Následně ale Švédové hru srovnali, dokázali zápas otočit a v prostřední části měli znatelnou herní převahu. „Myslím si, že rozhodly dvě malé chyby, ze kterých jsme dostali góly. Takový už ale hokej někdy je. Soupeř nás zkrátka potrestal, i když měl v zápase méně střeleckých pokusů,“ přemýšlel Radivojevič nad švédským obratem.
„Rozhodly dvě malé chyby, ze kterých jsme dostali góly. Švédové měli méně střel, ale potrestali nás.“
Na konci druhé třetiny mohl naše sousedy nakopnout snižující gól v přesilové hře, na vyrovnání už ale nedosáhli. „Prohrávali jsme 1:3 a gól do šatny na 2:3 byl nesmírně důležitý. Do třetí třetiny se nám díky tomu nastupovalo mnohem snáze. Bohužel to ale nakonec k obratu nevedlo. Ve třetí třetině nám pak chyběl gól. Šancí jsme si tam sice vytvořili opravdu hodně, ale dnes nám to tam jednoduše nepadlo,“ vracel se ke zbytku utkání devatenáctiletý bek.
Radivojevič se také mohl během turnaje opřít o podporu a rady svého zkušeného otce. „Táta mi hlavně kladl na srdce, abych neměl zbytečný respekt, nebál se a hrál svou hru. Myslím si, že zápas od zápasu se to z mé strany zlepšovalo,“ svěřil se mladý obránce.
„Táta mi hlavně kladl na srdce, abych neměl zbytečný respekt, nebál se a hrál svou hru.“
Mladík měl díky tomuto turnaji taktéž možnost přímého srovnání dospělého hokeje s juniorským. V čem je podle něj největší rozdíl? „Je to o dost náročnější v tom, že všichni hráči jsou už plně hokejově vyspělí. Přesně vědí, co mají na ledě dělat, kde mají v danou chvíli stát. Celkově je dospělý hokej mnohem taktičtější, a navíc se hraje velké množství těžkých zápasů v extrémně krátkém časovém úseku. V tom vidím největší rozdíl oproti juniorce,“ uzavírá Radivojevič hodnocení své první velké zkušenosti mezi dospělými.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz