Jan Křivohlávek | Foto: Adina Králová, hc-olomouc.cz
21. dubna 11:43
Tomáš SochorDorost Olomouce převzal po sestupu z extraligy a v první sezoně nabral s mladým týmem důležité zkušenosti. Ty využil trenér Jan Křivohlávek starší nyní, když zaútočil na postup, který nakonec vybojoval v prodloužení sedmého utkání. Jeho tým patřil od prvních kol mezi hlavní favority, v základní části dokázal bodovat ve všech zápasech.
Postup jste vybojovali výhrou po prodloužení sedmého zápasu. Jak jste to prožíval?
V ten moment, kdy padl gól, to byla radost, štěstí a úleva. Byli jsme rádi, že se zápas rozhodl v prodloužení a nedošel až do nájezdů. Hlavně tedy radost, že se to podařilo.
Mládež HC Olomouc se vrací do extraligy ??
Zveřejnil(a) Hokej.cz News dne Úterý 14. dubna 2026
Rozhodující utkání se hrálo před skvělou kulisou. Pomohlo vám to?
Byl to, jak se říká, šestý hráč na ledě, i když hráčům říkáme, že šestým hráčem na ledě je mantinel, aby ho využívali. Kulisa byla fantastická. Musím říct, že v tomto ohledu zapracoval i management klubu, že přišel kotel fanoušků, který nás celou dobu podporoval. Nechci ale zapomenout na fantastické rodiče, kteří s námi objížděli i venkovní zápasy a na to šesté utkání přijeli ve velkém počtu a pomohli nám sérii vrátit zpět do Olomouce. Myslím si, že hráči zažili něco, co možná zase dlouho nezažijí.
„Myslím si, že hráči zažili něco, co možná zase dlouho nezažijí.“
První domácí porážka vás dostala do stavu 2:3 na zápasy, v Kladně jste ale vyhráli 2:0. Byl to podle vás klíčový moment série?
Ten domácí zápas jsme prohráli až v prodloužení. Myslím si, že jsme si především v domácích zápasech dokázali vytvářet šance a byli jsme o chloupek lepší. Hraje se ale na góly a ty jsou rozhodující. Po pátém utkání přišlo zklamání a večer jsme s kluky v šatně mluvili, aby to hodili za hlavu. Druhý den ráno jsme měli delší pohovor, kdy jsme jim řekli, že série končí až výhrou čtvrtého utkání. Nikdo z nich podobnou situaci nezažil, cítili jsme z nich ale semknutí a víru v to, že zápas na Kladně můžeme vyhrát. Tento pocit semknutí a většího soustředění se nám pak asi přenesl i do toho sedmého zápasu.
Finálová série byla velice vyrovnaná. Co nakonec rozhodlo?
Určitě to je vždycky trochu i o štěstí. Pokud je ta série takto vyrovnaná, pak je to i o tom, který ze soupeřů využije nějakou konkrétní šanci. My jsme si jich v tom sedmém zápase vytvořili relativně hodně, soupeře ale podržel gólman, čímž ale nechci snižovat kvalitu našich brankářů, protože ti nás také podrželi v krizových situacích. Opravdu je to trochu i o štěstí, protože v takto vyrovnané sérii to není o tom, že byste soupeře v něčem výrazně přehrál. Naštěstí se to přiklonilo k nám. Možná jsme úspěchu šli trochu více naproti, asi jsme byli herně o malinko lepší. Rozhodují ale branky a tu vítěznou jsme dali v prodloužení my, což byla krásná tečka za sezonou.

Foto: Adina Králová, hc-olomouc.cz
Po celou sezonu jste se mohli opřít o dvojici silných brankářů. Co rozhodovalo o jejich nasazování v play off?
Oba brankáři nám byli po celou sezonu oporou a v play off jsme je nasazovali spíše pocitově. Nejdříve jsme je střídali jako v základní části. První dva finálové zápasy odchytal Daniel Oprchalský. Poté jsme na Kladně podle instinktu udělali změnu a to, že to nedopadlo, neznamená, že to bylo špatně. Do brány se pak zase vrátil Oprchalský, který tu sérii už dochytal. Bylo to opravdu spíše o pocitu, protože jsme se mohli během sezony na oba gólmany spolehnout. Nerozdělovali jsme je na jedničku a dvojku, byla to rovnocenná dvojice.
„Mužstvo bylo oproti loňsku starší, zkušenější a vyzrálejší. Když chce někdo pomýšlet na postup, musí mužstvo takto skládat.“
Předtím jste na první pohled bez větších komplikací přešli přes Náchod a Ústí nad Labem. Jaké to byly série?
Ani s Náchodem, ani s Ústím nad Labem série nebyly vůbec jednoduché. I když se nám podařilo první utkání s Ústím vyhrát vysoko 7:1, tak poté byla ta série daleko vyrovnanější. Ani jeden ze soupeřů nám nedal nic zadarmo. Ceníme si toho, že jsme obě série dokázali vyhrát 3:1, obě byly náročné i po psychické stránce. Bylo fajn, že kostra týmu znala play off již z předešlé sezony. Měla možnost si to vyzkoušet, zažila rozdíl mezi základní částí a play off a tato zkušenost nám pomohla teď. Obě ty série byly náročné, kluci je ale dobře odpracovali a každý úspěch byl pro nás vzpruhou do další série.
V čem tkvěl hlavní rozdíl mezi touto sezonou a tou předchozí?
Letos jsme měli starší mužstvo, loni to byli snad z osmdesáti procent prvoročáci. Podařilo se nám udržet větší část týmu pohromadě, takže to byla dvouletá práce, kdy jsme navazovali na předchozí sezonu. Samozřejmě jsme se snažili mužstvo doplnit, abychom kvalitu u nás ještě rozšířili, a hlavně jsme se dívali směrem k play off, kde jsme chtěli mít širší kádr po případ zranění a nemocí, abychom měli vždy kam sáhnout, což se nám podařilo. Mužstvo bylo oproti loňsku starší, zkušenější a vyzrálejší. Když chce někdo pomýšlet na postup, musí mužstvo takto skládat. Minulou sezonu jsme si to vyzkoušeli, kluci zůstali pohromadě a nyní se nám to vrátilo.

Jan Křivohlávek | Foto: Adina Králová, hc-olomouc.cz
V základní části se vám podařilo bodovat ve všech zápasech. Bylo těžké udržet koncentraci týmu?
Něco takového jsem ještě nezažil a myslím si, že už asi ani nezažiji. Před pár lety se nám podařilo vyhrát asi patnáct zápasů za sebou, což bylo něco neskutečného. V určitých chvílích bylo těžké hráče motivovat. Už v přípravě jsme hodně vyhrávali, prohráli jsme jen na začátku s Hradcem Králové a s Porubou, takže jsme měli trochu strach, aby tým nenastupoval s až moc velkým sebevědomím. Museli jsme mužstvo nastartovat, aby bylo připravené, že mu nikdo nedá nic zadarmo. Od přípravy na sobě každý pracoval, aby vstoupil do soutěže co nejlépe. Do každého zápasu jsme ale vstupovali s tím, že chceme vyhrát. Po základní části jsme klukům poděkovali, ale připomněli jsme jim, že začíná play off a předchozí výsledky se mažou. Ze strany kluků byla v každém zápase vidět snaha a víra ve vítězství, což se opravdu cení. A i tohle nám pomohlo v závěru play off.
Defenziva obecně byla asi vaší největší předností. Stavěli jste na ni svou hru?
Mám to tak postavené, že základem je defenziva. Dařila se nám nejenom díky brankářům a obráncům, ale díky obranné hře týmu celkově. Hodně jsme se tomu věnovali. Dost jsme se věnovali i oslabení, která nám v základní části hodně fungovala a inkasovali jsme v nich minimum gólů. Poté roste sebevědomí týmu a víra v to, že gól prostě nemusíme dostat. Když nedostáváte laciné góly, tak jste pak schopní snáze odskočit. Zaměření na obranu určitě bylo.
„Je to takový pitbul, který jde do brány a je nekompromisní.“
Zmínku zaslouží David Gebauer, který jen v základní části nastřílel 40 gólů. Co na něj říkáte?
Je to takový pitbul, který jde do brány a je nekompromisní. On sám tomu šel naproti už z tréninků. Hodně jsme pracovali na zakončení, které si přenesl i do zápasů. Bodovat dokázalo více hráčů, ale byla období, kdy sbíral hattricky a byl k nezastavení. Myslím si, že si to za tu práci a přístup v tréninku i v zápasech zasloužil.
Postoupit do extraligy je jedna věc, udržet se v ní druhá. Co vás čeká dál?
Ročníky na příští rok zůstávají, takže věříme, že kostru týmu máme připravenou. Samozřejmě budeme muset pracovat na posílení, abychom byli v extralize konkurenceschopní a abychom měli svoji tvář. Uděláme všechno pro to, abychom udrželi extraligu i do dalších sezon.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz