Foto: Matyáš Rjabi, hcverva.cz
V sobotu za béčko, v neděli za áčko, v pondělí zase za béčko. „Takový záhul jsem ještě nezažil,“ vyfoukne veterán Jan Stránský, původně situovaný do sestavy pardubické rezervy. Jenže člověk míní a život mění – už v říjnu vlastník více než osmi set extraligových startů zase povýšil mezi elitu. A v neděli byl za hrdinu vyčerpávajícího klání s Litvínovem.
útočník, 36 let
V béčku v sobotu dvě asistence, teď první trefa v áčku Dynama. Solidní víkend, ne?
Mám radost, že jsme oba zápasy dotáhli do vítězného konce. Sbíráme body, hlavně v béčku. Odlepili jsme se ze dna, ještě tedy máme oproti ostatním zápas na spodku zápas k dobru. V pondělí nás čeká Frýdek, snad se ta šňůra protáhne.
Z čeho pramenila rozhodující situace?
Někdo z našich beků – asi Koště (Jan Košťálek, pozn. red.) – to tam dobře ometl o mantinel. Viděl jsem, že s Kondelem (Jáchym Kondelík, pozn. red.) jedeme dva na jednoho, tak jsem na něj řval, aby šlápl. Už toho taky měl plné kecky. Vyřešil to výborně, já jsem si jen přibrzdil a počkal, až ke mně doputoval kotouč. Nejsem extra technický typ, takže jsem to chtěl zakončit co nejrychleji, než abych tam míchal gólmana.
Čím to, že jste vykřesali dost sil na obrátku a překazili litvínovské oslavy?
Po první třetině jsme se nepochválili. Padla tam tvrdší slova, na kluky možná dolehlo, že byla delší přestávka a Litvínov byl rozehraný ze zápasu s Motorem. To pro něho asi byla ze začátku výhoda, kór v domácím prostředí. Jsem rád, že jsme dostali jen jeden gól, od poloviny zápasu jsme převzali otěže. Byla otázka času, kdy ty vyložené šance proměníme.
Jen vám to dost ztížil brankář Pavel Čajan...
Na střídačce už padaly věci, co na něho máme použít. Měli jsme stoprocentní šance, ale on chytal výborně. Málem jsme si vylámali zuby.
„Po první třetině jsme se nepochválili. Padla tam tvrdší slova.“
Jaké pro vás je střídat na takřka denní bázi dva týmy?
Je to neobvyklé, nikdy jsem se s tím nesetkal. Zatím musím zaklepat, že to vychází. I osobně se docela daří. Natrénováno bych řekl, že mám, takže nijak nestrádám. Jsem spokojený.
Malcolm SUBBAN se učí rychle, dneska v Litvínově už na chvíli šéfoval děkovačce Dynama. ?
Asistent trenéra Václav Kočí na tiskovce k nasazení brankářské posily ??
„Co jsme se o tom bavili, tak je připravený jít do akce. Ale rozhodli jsme se pro Romana Willa, protože poslední… pic.twitter.com/PdXCPBmlxh
— Ondřej Mach (@OndMach) November 16, 2025
Musíte přepínat mezi různými styly, rolemi, není to složité?
Jsem typ, co jede každé střídání a každý souboj naplno. Úplně si na tom nezakládám, nepřemýšlím nad tím. Jasně, role je jiná, i když dneska jsem nastupoval ve třetí lajně. Kondel jezdí na MS, Kelo (Miloš Kelemen, pozn. red.) byl na olympiádě. Jsou to dva bombarďáci, nechci jim to kazit. Musím se přizpůsobit. Ale zase nehraju přesilovky, takže nemusím být nějak extra kreativní. Oni jsou typologicky podobní jako já.
Jak dlouho se to dá kombinovat?
Zatím to fyzicky zvládám, v pondělí mě čeká další zápas. Akorát během týdne moc netrénuju. Takový záhul jsem ještě nezažil, maximálně na nějakých turnajích v mládeži. Ale to byly jednorázovky.
„Jsou to dva bombarďáci, nechci jim to kazit. Musím se přizpůsobit.“
Byla takhle dohoda nastavená už dopředu?
Podepisoval jsem v Dynamu primárně pro béčko s tím, že budu pendlovat, když se někdo zraní. Nebo nedejbože kvůli výkonnosti. Ale zranění v áčku je hodně, táhne se to. Prostor zatím dostávám a jsem za něho rád.
Vnímáte, jak silný výběr letos Pardubice seskládaly?
Poslední sezony patří na špici, hrály dvě finále za sebou. Není o čem debatovat, každý rok stahují se Spartou to nejlepší na trhu. Jsou to dva velkokluby, které mezi sebou soupeři. I na sociálních sítích. (usměje se) Je to něco jiného, než když jsem byl v Boleslavi. To byl takový menší klub, tady je všechno megalomanské. Jsem rád, že to můžu poznat.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz