Nový Švéd v černožluté: Češi bývají stydlivější. Stadion je old school „stodola“

Axel Holmström | Foto: hcverva.cz

22. srpna 2025, 8:01

Ondřej Mach

• Extraliga
• HC VERVA Litvínov

Jeden maník se švédským pasem ven, druhý naopak dovnitř. Všestranný dříč Filip Sandberg po roce v Litvínově zdvihl kotvy, ale nezapomněl ho doporučit svému kamarádovi Axelu Holmströmovi. „Od Filipa jsem slyšel jenom slova chvály, na všechny v klubu,“ zapátrá v paměti severský nováček v řadách chemiků v rozhovoru pro Hokej.cz.

Přitom si po roce zabalil kufry a přesídlil do konkurenčního Liberce...
Trochu mě to mrzí, ale takový je hokejový svět. Vždycky je lepší s někým probrat konkrétní věci, když měníte klub. Ujistil mě, že jdu do dobrého prostředí. To je fajn.

Takže vás Sandberg vlastně dohodil na sever Čech?
To ne. (usměje se) Ve Finsku jsem byl bezmála čtyři roky, hledal jsem novou výzvu. Ještě sezonu jsem chtěl zůstat mimo Švédsko. Filip v klubu působil loni, takže jsem ho už sledoval na Instagramu. Když se ozval, tak už jsem tušil, co a jak. Rozhodl jsem se to zkusit a jsem rád, že tady můžu být.

Jaké jsou vaše dojmy, když se spolu bavíme v litvínovském zimáku?
Je to taková klasická old school „stodola“. Líbí se mi to. Abych řekl pravdu, takhle by měl hokej podle mě vypadat. Slyšíte absolutně všechno, má to svoje kouzlo. 

Nepotrpíte si na supermoderní arény?
Je to zase něco úplně jiného, specifického. Tam je všechno krásné, nové. Ale tohle má zkrátka něco do sebe, i když se to nedá porovnávat. Taky kvůli tomu si to tady chci užít.

Reference na extraligu jste si shromáždil?
Prý je to těžká, fyzická soutěž. Nikdy předtím jsem ji nehrál, ani Filip ne. Takže je to nová zkušenost a nejspíš bude pár zápasů trvat, než se do toho dostanu a všechno se naučím. Navíc tady máme menší led, to bude taky jiné. Stejně tak herní systém, ale je to vzrušující.

Optat jste se loni ve Vaasanu Sport mohl třeba Martina Hanzla, v Litvínově prorazil do profi hokeje...
Jo, přes léto tady navíc bydlí. Mám Martyho moc rád, hrál jsem s ním ve Finsku skoro dva roky. Je to fajn kluk, trochu jsme si o tom pokecali. Vtipná náhoda, že pochází zrovna odsud. 

Axel Holmström | Foto: hcverva.cz

Vybavíte si z kariéry další české hráče, kteří vám zkřížili cestu? Třeba z farmy Detroitu v AHL?
Jasně, byli tam Filip Zadina, Filip Hronek, trochu jsem hrál taky s Tomášem Noskem. Ještě jsem zapomněl na Martina Frka. A minulou sezonu jsem narazil na Miroslava Svobodu.

Čím jsou typičtí, dá se to generalizovat?
Abych byl upřímný, nemám s žádným z nich špatnou zkušenost. Všechno jsou to skvělí kluci. Obecně na mě Češi působí jako skromní a milí lidé. Chvíli trvá, než je poznáte, protože ze začátku bývají stydlivější. Ale až na to dojde, tak zjistíte, že umí být taky dost vtipní. 

A kdyby vám scházela švédština, tak v šatně hodíte řeč s Theodorem Pištěkem, který ji velmi dobře ovládá...
Přesně tak. U kafe jsem přišel na to, že mluví překvapivě výborně. Myslel jsem si, že uslyším nějaký přízvuk, ale byla to plynná švédština. Skutečně působivá věc.

Švédsko, Finsko, Švýcarsko... To je slušná sbírka, už jste procestoval většinu TOP evropských soutěží.
Je to zábava. Poznáte různé kultury, různé hokejové styly. Sbíráte zkušenosti a učíte se, jak se adaptovat v odlišných systémech. Těším se na to. 

Troufnete si na porovnání, co se týče kvality?
Švédsko je na tom velmi dobře ekonomicky, kluby jsou schopné zaplatit opravdu kvalitní cizince i místní hráče. Řekl bych, že má status nejlepší evropské ligy. Ale poté, co se stalo s KHL, se hodně zvýšila úroveň v Česku, Finsku, Německu i dalších soutěžích. Pro hokej je to super, že jde plošně nahoru. Není to jen o typických hokejových zemích, rozvíjí se všude po světě. 

Ve Finsku jste se tři sezony po sobě motal kolem 40 bodů. Máte se od čeho odpíchnout, ne?
Posledních pár sezon mi vyšlo skvěle. Měl jsem v týmu velkou roli, dařilo se mi sbírat body, sebevědomí rostlo. Chtěl bych se toho držet – být spolehlivý two-way centr, který dokáže podpořit útok. Snad týmu pomůžu vyhrát nějaké zápasy. 

Pro vás možná trochu satisfakce, co myslíte? Když jste se pokoušel oslnit zámoří, na začátku se dostavily zdravotní trable.
Bohužel. Před odchodem ze Švédska jsem měl už v osmnácti letech drobné problémy s kolenem. Vykročil jsem tam špatnou nohou, znovu jsem skončil na marodce. Ale celkově to byla dobrá zkušenost. Docela dost kluků o AHL nemluví hezky, já však nemůžu říct nic špatného. Čas v Grand Rapids jsem si fakt užil, bylo to úžasné místo. Jak jsem říkal předtím, zase jde o to poznávat novou kulturu a styl hry. 

Hryže vás někdy, že nezazvonil telefon a nepřišel start v NHL?
To je jasné. Člověk se v tom nemůže hrabat, už je to minulost. Samozřejmě bych si tenhle sen rád splnil, ale prostě to neklaplo. Když budu upřímný, tak jsem tomu ani nebyl tak blízko, o to je to lehčí. Život a kariéra jdou dál.

Ještě k Litvínovu – pocházíte z Arvidsjauru, tedy ještě menšího švédského městečka. Za mě vtipná náhoda...
(usměje se) Máte pravdu, je to tam fakt malinké. Takový venkov. Jezdím tam každé léto, pořád tam mám velkou část rodiny. Užiju si tam hezký, tichý čas.

Hokej na rybníce tam frčel?
Jasně. Ale měli jsme i solidní led vevnitř. Byla tam strašná zima, ale vzpomínám na to rád. Při dlouhých zimách jsme mohli pořád hrát venku na ledě. Měli jsme všechen čas, nemuseli jsme si nic bookovat. Když jste si chtěl zahrát, tak jste prostě šel. Super.

Taky dost tíhnete k psům, že? Do Česka s vámi přiletěl čtyřnohý mazlíček.
Ano. Mám tříletého labradora, letěl vůbec poprvé. Byl jsem z toho trochu nervózní, ale všechno proběhlo v klidu. Jsem za to moc rád, je to důležitá část mého života.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC VERVA Litvínov