Neškodné přesilovky = nejvíc bolestivé téma, přiznává trenér Liberce. Co marodka?

Jiří Kudrna | Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz

Bílí Tygři se vraceli po bezmála třítýdenní pauze na domácí kluziště. V zádech měli dva cenné skalpy Plzně a Pardubic, před sebou nicméně dalšího soupeře z kolonky náročných, a to třinecké Oceláře. Ti se ujali vedení jako první, následně odrazili veškeré snahy Liberce o vyrovnání a nakonec si odvezli z podještědského ledu všechny body.

Svěřenci Jiřího Kudrny se málem radovali po střele Adama Najmana, který orazítkoval tyčku. Otevření gólového výčtu zápasu si však v následné třinecké protiakci vzal na paškál Daniel Kurovský. Střela Patrika Kocha od modré se neujala, třinecký forvard hrající v solidní formě ale stál před Petrem Kváčou neobsazen, a tak puk dorazil až do liberecké sítě. Z první změny skóre se nakonec stala také finální a z Kurovského trefy vítězná.

Zatímco třineckým borcům pouze jedna branka stačila a mohli se díky ní radovat z výhry, Tygrům nebylo dopřáno rozvlnit protivníkovu síť ani jednou. Už pár minut po gólu Ocelářů přitom mohlo být vše jinak – Jaromír Pérez byl při svém úniku faulován a k nařízenému trestnému střílení se rozjel Radan Lenc.  

„Měl jsem předem vymyšlený plán, ale bohužel jsem byl moc blízko, abych puk zvedl. Nestihl jsem to zakončit ideálně, což je velká škoda,“ vracel se ke klíčovému momentu jeho liberecký aktér. Mazanec se totiž nenechal oporou Tygrů zmást a nájezd zlikvidoval pravým betonem. 

Slezského protivníka šelmy přestřílely dvojnásobně, třineckého gólmana zasypaly hned 42 pokusy. „Je těžké říct, že jsme byli lepší, když druhý tým byl efektivnější. O tom to celé je, abychom proměnili šance. Měli jsme je, ale zůstaly nevyužité,“ pokračovala liberecká pětadvacítka. 

Mazancovi v bráně nicméně pomohla také klasicky kvalitně hrající třinecká obrana. „Možná jsme měli malý důraz, těžko teď hledat důvod. Později se k tomu vrátíme a podíváme se, co jsme mohli udělat lépe, nebo jak si v určitých situacích zachovat větší klid na holi. Šance tam byly, teď už je jen musíme proměňovat,“ přemítal Lenc. 

Co Bílé Tygry značně trápí je přesilovková (ne)produktivita. S jejich procentuálním využitím se nachází až na chvostu extraligových statistik. 

„Jsou teď asi tím nejvíc bolestivým, co nás trápí. Máme s tím dlouhodobé problémy. V přípravě nám fungovaly, v lize nám nejdou. Je to spojená nádoba s hrou pět na pět. I tam bychom měli střílet víc branek. Tím se to promítne i do přesilovek. Je to velké téma,“ přidával svůj pohled hlavní kouč Jiří Kudrna.

Parta okolo kapitána Radima Šimka však má na čem stavět, vždyť v tabulce nejlepších oslabení se vyhřívá společně s Českými Budějovicemi na první příčce soutěže! Nejeden tým si už na pečlivě sehrané početní nevýhodě Liberce vylámal zuby. Tím ale přesto nemizí kámen z boty, která Bílé Tygry tlačí, a to vlastní gólová produkce. 

„Naši hru máme dobře nastavenou. Víme, co chceme hrát a snažíme se o to. V rámci naší hry ale máme věci, které chceme dál zlepšovat,“ popisoval trenér Tygrů. 

Potřebný impuls pro zlepšení střelby branek by mohl přijít mimo tréninkové práce také s uzdravením některých hráčů. „Kluci už trénují, ale je to v řádu nižších týdnů. Začínají se zapojovat do tréninků a jejich návrat se blíží. Věříme, že to nebude trvat dlouho a budou zpátky,“ poskytl náhled na marodku Jiří Kudrna. 

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Bílí Tygři Liberec