Těžkou a nakonec úspěšnou misi na lavičce pražské Sparty nechal za sebou. Jaroslav Nedvěd už navazuje na práci u reprezentační osmnáctky z posledních tří ročníků, ovšem premiérově nastoupil k týmu jako hlavní trenér. A to měl původně převzít dvacítku.
Nedvěd v uplynulém týdnu absolvoval úvodní akci nové sezony u kormidla reprezentační osmnáctky. Na přípravném kempu v Kravařích poprvé vedl talenty ročníku 2009, s nimiž se chystá na srpnový Hlinka Gretzky Cup.
Jaký je pro vás návrat ze Sparty k mládežnické reprezentaci, tentokrát už na pozici hlavního kouče? Je to trenéřina, práce jako každá jiná. U mládeže mě ale vždycky hrozně baví to, že kluci nějak vypadají na začátku sezony a potom se vyvíjejí, mužní a nabývají nové herní dovednosti. Naplňuje mě to a zase se na ten rok těším.
„Já bych nejradši zůstal ve Spartě, ale tak to nedopadlo. Přišla mi tahle nabídka i nabídky z extraligy a zvažoval jsem možnosti.“
Jaroslav Nedvěd
Jenom zase „přepnout“ na trochu jiný přístup, viďte? Asi jo, protože ve Spartě máte hotové hráče, které někam usměrňujete, zatímco tady musíte klukům víc poradit. Dnešní doba už ale podle mě není o tom, že bychom hráče někam tlačili, spíš jim musíme nabídnout a ukázat cestu. Hráč si pak musí některé věci uvědomit a vyvíjet se.
Nelákalo vás pokračovat na klubové úrovni? Samozřejmě lákalo. Já bych nejradši zůstal ve Spartě, ale tak to nedopadlo. Přišla mi tahle nabídka i nabídky z extraligy a zvažoval jsem možnosti. Asi není žádné tajemství, že jsem byl oslovený, abych trénoval dvacítku, takže jsem si měsíc připravoval věci k jejímu programu. Osmnáctka pak ale udělala medaili a vznikla myšlenka, že když trenéři uměli mužstvo takhle uchopit a udělali s ním úspěch, tak by s ním měli pokračovat.
Jaroslav Nedvěd (vlevo) na střídačce Sparty | Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Jak jste to vzal? Když jsem u reprezentací působil, vždycky jsem byl zastáncem téhle myšlenky. Takže jsem teď nemohl říct: „Ne, já chci dvacítku.“ Řekl jsem: „Jasně, to je dobrý nápad.“ Vzal jsem si osmnáctku s tím, že mám ve smlouvě, že příští rok pokračuju ke dvacítce.
Nevím, jestli někdy v historii svaz sáhl k takovému řešení s jistotou posunu ke starší kategorii, minimálně tedy u těchto dvou výběrů. Teď to tak udělali. Svaz navazuje na to, co udělal letos (s posunem Tomajka, pozn. red.). Dvacítku jsem chtěl, tak ji nemám letos, ale budu ji mít příští rok (usmívá se).
Stihl jste si už nové svěřence zmapovat? Měl jsem s tím po sezoně hodně práce, protože jsem s tím nekalkuloval a naživo jsem jejich zápasy neviděl. Spolupracoval jsem s realizačním týmem loňské sedmnáctky a i z videí jsem se snažil hráče načíst, abychom na první soustředění vzali třicet hráčů, kteří jsou teď v našich očích nejlepších. Nemohli jsme vzít šedesát. Teď je budeme detailně pozorovat a uděláme nominaci na Hlinku, ale potom na mistrovství světa může být o hodně jiná.
„Věřím, že se nám povedou oba vrcholy sezony. Kluci mají skvělé nastavení, hlad po úspěchu a výbornou disciplínu.“
Jaroslav Nedvěd
Jako to bylo právě v uplynulé sezoně, že? Ano, vývoj třeba může být stejný. Sezona je hrozně dlouhá a pokud se teď nějaký hráč na turnaj nedostane, ale bude na sobě pracovat, tak za tři čtvrtě roku může v nominaci být.
Navíc vám do plánů promluví odchody do zámoří. Kolik hráčů by se tam mělo vydat? Co jsme se zatím s kluky bavili, vypadá to zhruba na polovinu týmu. Až po Hlinkovi začne sezona, budu objíždět extraligové zápasy a vytipovávat nové kluky. Když jich teď odejde třeba deset nebo dvanáct, tak budeme muset místo nich zase „vylovit“ nové, se kterými budeme objíždět turnaje během sezony. Můžou se osvědčit a jak říkám, nominace na mistrovství pak může být úplně jiná.
V uplynulé sezoně to bylo velmi příjemné překvapení. Tým neměl tolik hráčů ze zámoří, a přesto uspěl. Jasně. Semkli se, dodržovali pokyny, měli herní disciplínu a ukázalo se, že to funguje. Neměli tam tolik hvězd jako předchozí ročníky, ale stejně udělali výsledek. Byl tam cítit týmový duch.
Radost osmnáctky s bronzovou medailí z MS 2026 | Foto: iihf.com
Úplně se otočila tradice z předchozích ročníků, kdy osmnáctce vyšel Hlinka Gretzky Cup, ale šampionát ne. Dva roky zpátky jste v Edmontonu, kam se nyní vrátíte, předváděli s ročníkem 2007 skvělý hokej. Jenže mistrovství se nepovedlo. Tam bylo několik výjimečných hráčů, načasovali jsme formu a všechno vyšlo. Bohužel jsme ve finále prohráli, stejně jako předchozí rok v Břeclavi. Oba ročníky jsme se prezentovali skvělým hokejem. Loni to v Brně mužstvu nesedlo, nebylo to ono, ale o to víc se mu zase povedlo mistrovství světa. Nevím, jestli u předchozích ročníků došlo k nějakému podcenění, ale prostě tu formu na mistrovství nenačasovaly a medaile nepřivezly.
Je pro vás výzva, abyste obě velké akce zvládli podle představ? Uděláme všechno pro to, aby si to sedlo. Sezona osmnáctky má prostě dva vrcholy a já věřím, že se nám povedou oba. Co zatím vidím u těchhle kluků, mají skvělé nastavení, hlad po úspěchu a výbornou disciplínu. Když to porovnám s úvodními kempy osmnáctky, na kterých jsem byl v roli asistenta, tak tohle mužstvo patří k nejlepším.
O ročníku 2009 se říká, že je silný. Co vám o něm řekl Marek Melenovský, který ho vedl v minulých dvou letech? Na spoustě akcí se na tým dívalo opravdu velmi dobře. Přesně o tom jsme se bavili, že v tomhle mužstvu je potenciál. Oproti 2008kám jsou určitě větší, vyšší. Je tady hodně vysokých kluků, což se mi líbí. Nechci předbíhat, ale zatím jsem velice spokojený s tím, jak kluci ke všemu přistupují.
Když s nimi probíráte jejich budoucnost a případnou cestu do Kanady nebo Ameriky, co jim říkáte? Pokud tam bude mít hráč významnou roli a minuty, tak ať jde. Když ale v předchozích ročnících po medaili na Hlinkovi nastal masový exodus a odešlo čtrnáct nebo patnáct hráčů, tak polovina z nich nehrála a to byl i základ neúspěchu na mistrovství. Ti kluci cestovali autobusem po Severní Americe, neměli zápasové vytížení a zároveň netrénovali. Můžu uvést konkrétní příklad.
Povídejte. Nebudu toho hráče jmenovat, ale odjeli na třízápasový trip. V prvním zápase měl ice time pět minut a další dva zápasy nehrál vůbec. Po pěti dnech, kdy najezdili nevím kolik tisíc kilometrů, se vrátili a trenér vyhlásil dvoudenní volno. Řekl, že zamyká zimák. Náš svěřenec mu řekl, že nebyl čtyři dny na ledě a chtěl by jít trénovat. On mu řekl: „Ne, všichni máte volno. Musíte si vyčistit hlavy, podívejte se na školu.“ Ten kluk nebyl týden na ledě. Na Hlinkovi byl jedním z klíčových hráčů, ale na mistrovství byl stínem toho hráče.
„Nevěřím, že se rozhodneme nějaké zápasy bojkotovat, to asi nepřichází v úvahu.“
Jaroslav Nedvěd o mistrovství světa
Záleží tedy na každém případu, viďte? Nechci to nikomu vymlouvat, ale musí to mít hlavu a patu. Jenom se tam vydat a jezdit tam jako turista... U nás se výborně trénuje v klubech, akademie jsou kontrolované svazem, a reprezentant určitě dostane ice time. Takže obě cesty jsou v pořádku, ale člověk musí zvážit, co je to správné.
Ještě se musím zeptat dopředu směrem k mistrovství světa: IIHF už potvrdila, že se v jeho základní skupině utkáte i s Běloruskem, které se vrací do mezinárodního hokeje. Máte na to svůj názor? Mám, ale řeší se to po svazové linii a bude se k tomu vyjadřovat někdo jiný. Můj osobní názor je v tuhle chvíli asi jasný, úplně se mi to nelíbí. Ani já, ani český svaz ale nejsme těmi, kdo by o tom mohl rozhodovat. V IIHF je dost vzdělaných a chytrých lidí, kteří o tom rozhodnou a my to všichni budeme muset akceptovat. Nevěřím, že se rozhodneme nějaké zápasy bojkotovat, to asi nepřichází v úvahu.
