Neckar proti „svým“: Pomohla mi čeština, fandila rodina i Fantomas

Martin Neckar | Foto: iihf.com

14. února 13:00

Dominik Dubovči

• Reprezentace
• ZOH 2026
• Francie

(MILÁN, od našeho zpravodaje) A ve francouzské brance se představí... Martin Neckar! České fanoušky musela překvapit nejen produktivita včerejšího soupeře, ale i jméno v brankovišti.

Martin Neckar

brankář, 21 let

ZOH 2026 – muži 2025-2026

Z 1

V 0

P 8.57

Ú% 76.92

Martin Neckar se totiž narodil ve francouzském Dijonu, kam se jeho otec přestěhoval. „Ještě hrál hokej a chtěl studovat nějakou dobrou školu, tak se přestěhoval. Díky nižší soutěži mohl současně vystudovat. A našel si tam moji mamku, tak se rozhodl zůstat,“ vysvětloval Neckar.

Polovinu rodiny má tedy z Jihlavy. „Do třinácti jsem byl ve Francii, pak jsme se s tátou oba kvůli hokeji přesunuli do Švýcarska. Dělal trenéra gólmanů v klubu ve druhé švýcarské lize. Po roce se vrátil za rodinou do Francie a já jsem dostal angažmá v Langnau z první ligy. Jsem v klubu šestým nebo sedmým rokem, prošel jsem mládeží, posílali mě do druhé ligy v Churu a letos už jsem dostal šanci nahoře,“ vyprávěl Neckar pro Aktuálně.cz.

Za SCL Tigers v nejvyšší švýcarské soutěži (i o patro níž za Chur) má úspěšnost zákroků okolo 93 procent. A své dovednosti ukázal i proti Česku, v první třetině kryl hned 20 českých střel ze slotu.

„Je to asi nejtěžší skupina, ale zároveň jsem si nemohl přát lepší. Kdybych nastoupil i proti Švýcarsku, potkám kluky, které znám z klubové úrovně. Proti Česku to zas bylo proti půlce mého srdce,“ popsal Neckář.

„Když jsme dali gól na 3:2, říkal jsem si, že můj sen se snad splní. Byly to momenty, které mi zůstanou v hlavě do konce života. Poprali jsme se o výsledek co nejvíce jsme mohli.“

Po zápase měl tedy Neckar rozporuplné pocity – Češi jej šesti přesnými trefami vyhnali z branky, nebylo to jeho chybami, spíše precizností Pastrňáka nebo Červenky.

„Ohromná čest tady na olympiádě být a hrát proti takovým klukům. Pomohlo mi, že mluvili česky, slyšel jsem je během hry. Křičeli: ‚Přihraj nahoru!‘ Nebo: ‚Za bránu!‘ A přijelo spoustu českých fanoušků, poprvé jsem naživo viděl Fantomase. Byla tady moje rodina z Francie i z Česka.“

„Čeští hráči mi pak po zápase i gratulovali, plácli jsme si a popřál jsem jim hodně štěstí,“ popisoval dojmy Martin Neckar. Skutečně měl cíl zápas vyhrát, vychytat, ukrást... Svými ambicemi mi dvacetiletý brankář trochu připomněl rychlobruslaře Metoděje Jílka, který byl v rozpacích po zisku stříbrné medaile – cítil, že má na zlato.

Martin Neckar se přitom mihl i v české reprezentaci U16. „To už jsem nějakou dobu chytal ve Švýcarsku a zvažoval, jestli půjdu do Česka, nebo zůstanu a dostanu tamní cennou licenci, abych z hlediska pravidel nebyl považovaný za cizince. Nakonec jsem se rozhodl zůstat a teď se mi to vyplácí.“

U francouzské reprezentace ho vede kouč Cristobal Huet, někdejší gólman Los Angeles, Montrealu či Chicaga. Jde o velkou věc – Francouzi byli na olympiádě naposledy v Salt Lake City 2002.

„Už dříve jsem si sáhl na nějaké zápasy za francouzské muže a čím víc se blížila tato sezona, tím víc jsem šanci na olympiádu cítil. Přípravné zápasy proti Norsku a Itálii byly excelentní, kluci mi v nich fakt pomohli. A pomohlo mi i to, že jsem v poslední době dostal šanci v první švýcarské lize,“ říká Neckar.

„Byla to pro mě ale velká výzva a musel jsem hodně pracovat, abych přechytal jednoho staršího gólmana, který byl přede mnou a který měl jet. Jsem za to strašně rád, je to sen.“ Na masku si dal i vzkaz pro tátu, svého prvního trenéra – „Díky, táto“ u Francouzů neprošlo, „Merci, Papa“ už ano.

Martin Neckar | Foto: iihf.com

„Když táta jako brankář končil, tak se zdálo, že už se o hokej nebude zajímat, ale narodil jsem se já a začal mě trénovat. Později se jako trenér přesunul k profíkům a měl i ten francouzský nároďák. Po návratu ze Švýcarska ještě vypomáhal u hokeje v Dijonu, kde jsem vyrostl. Ale tamní klub spadl úplně na dno, zbankrotoval. Táta chtěl mít víc času na rodinu a dneska má práci u francouzských drah,“ usmíval se Neckar. Do Česka pravidelně jezdí, má tam i přítelkyni.

Teď je jeho metou prosadit se natrvalo v Langnau. „Bylo by to super. V Langnau měli nějaká zranění nebo nemoci a myslím, že jsem ukázal, že na to mám. Některé detaily ještě nejsou vypracované na sto procent, ale jsem na dobré cestě. Chci to využít a uvidím, jestli třeba časem nepřijde šance jít do Ameriky.“

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• ZOH 2026
• Francie