Patrik Augusta | Foto: ceskyhokej.cz
5. ledna 7:28
Jakub Ruč(ST. PAUL, od našeho zpravodaje) V průběhu turnaje vystřídal celou paletu nálad. Někdy dal najevo spokojenost, někdy kritizoval, po posledním zápase základní skupiny a novoročním tréninku hráče vyloženě sepsul. Ale po semifinále s Kanadou? Po semifinále s Kanadou (6:4) měl hlavní kouč dvacítky Patrik Augusta pro svůj TÝM jen slova chvály.
„Hráči hráli od první do poslední minuty fantasticky. Šli si za tím. Mužstvo bylo nachystané už před zápasem, cítil jsem z něj obrovskou energii. Hrozně mi to připomnělo loňské čtvrtfinále s Kanadou. Akorát byli kluci ještě hlasitější a ještě víc nachystaní,“ liboval si bezprostředně po strhujícím mači Augusta.
Už před zápasem avizoval, že proti obrovskému favoritovi neplánuje zalézt a bránit. Chtěl, aby si to jeho výběr s Kanadou rozdal na férovku. A i když v zápase čtyřikrát vedl, hrál pořád aktivně. Ani náznak strachu o chudý náskok.
„S nimi nejde bránit, s nimi musíte hrát jejich hokej,“ vypálil Augusta. „Vůbec to nebylo o tom, že bychom se zatáhli, zalezli a mysleli si, že to ukopeme. To neukopeme. Bylo to vidět na přesilovce – útok Kanady je prostě neskutečný. Museli jsme je porazit jejich vlastními zbraněmi,“ pokračoval.
„Museli jsme je porazit jejich vlastními zbraněmi.“
Právě z přesilovek daly javorové listy své první dva góly. Sem tam se Češi nechali vyloučit trochu zbytečně. Příklad? Poletínovo vyhození puku ve druhé třetině či špatné střídání chvíli před koncem.
„Samozřejmě jsme upozorňovali na to, abychom rozhodčím nedávali šanci to písknout. Ale je to juniorský hokej, viděli jste tam pár taktických chyb – špatně jsme vystřídali, oni zase špatně zahráli buly. To k mládežnickému hokeji patří, ale jsem hrdý na to, jak se s tím kluci popasovali,“ přemítal šéf české střídačky.
„Potřeboval jsem se trošku postavit za naše mužstvo.“
Ve druhé třetině měl s rozhodčí u střídačky i vcelku emotivní rozpravu: „Měl jsem tam jeden takový polokonflikt. Říkal mi, že jsem na něj křičel. S tím souhlasím, neměl bych. Ale potřeboval jsem se trošku postavit za naše mužstvo. Z jejich strany tam podle mě byly dvě věci neodpískané, ale nechci se k tomu vyjadřovat.“
„Rozhodčí to nemají jednoduché a zápas určitě neovlivnili. Prostě jsem cítil, že potřebuju trošku pomoct mužstvu v tom smyslu, abych to z něj stáhl, protože i hráči začali být aktivní a vokální. Potřeboval jsem, aby se začali víc věnovat hře a nechali to na mně,“ vysvětloval.
Jinak ale emoce na střídačce moc neprojevoval, góly slavil spíš střídmě. Pořádně se zaradoval až po skončení utkání. „Nikdy není konec, dokud nezahouká siréna. Ještě jsme nabádali hráče, aby měli chladné hlavy, abychom se nenechali k ničemu vyprovokovat, protože nás čeká další utkání.“
Senzační český triumf dirigovali hráči, kteří až do utkání s Kanadou neměli na kontě jediný gól, střelecky se trápili. Adam Benák, Adam Titlbach a Max Curran – všichni vykoukli v ten správný moment.
„Tahle parta ušla obrovsky dlouhou cestu k tomu, aby se stala týmem.“
„Dneska hráči od gólmana, přes třináctého útočníka až po kluky na tribuně vytvořili tým. Je to strašně vzácné. Vím, že to na MS možná říkám pokaždé, ale není to každodenní věc. Myslím si, že tahle parta ušla obrovsky dlouhou cestu k tomu, aby se tím týmem stala. Věřím, že to zítra znovu ukáže,“ hlásil Augusta.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz