Litvínovský kapitán Matúš Sukeľ | Foto: Petr Frýba, BPA sport marketing
Nejmenším extraligovým městem se rozlézá temnota. V létě na Litvínov dopadlo avízo s odchodem letitého vlastníka Orlenu a všudypřítomné obavy o osud klubu prostupují snad každým koutem Hlinkova stadionu. Po více než čtvrtce základní části se rozličnými potížemi zmítaná Verva s rostoucím mankem plahočí v suterénu extraligy.
útočník, 30 let
„Koušu to strašně těžko. Nejen já, ale všichni v týmu. Snažíme se dělat všechno pro to, abychom se odrazili ze dna. Myslím, že můžu mluvit za celé mužstvo, že to nikomu není ukradené,“ soukal ze sebe v neděli zkroušeně po sedmém krachu v řadě kapitán Matúš Sukeľ.
Zatímco v předešlých dvou letech chemici s plíživým podzimem jako roj černožlutých vos kosili jednoho soka za druhým a na předních příčkách honili extraligové velikány, letos se rozpoložení radikálně otočilo. Vskutku o 180 stupňů.
„Koušu to strašně těžko. Nejen já, ale všichni v týmu.“
Resumé po neúplných čtrnácti kolech zní příšerně. Už jen z pohledu na tabulku se litvínovským příznivcům musí dělat mdlo – Verva z třinácti mačů vyždímala pouhých sedm bodů, tedy dvakrát méně než třinácté Kladno. Od 23. září šlohla jeden jediný ambiciózním Pardubicím.
Ve většině týmových statistik vykazuje nejhorší hodnoty. I kvůli zdravotní kalamitě v top six je Litvínov absolutně neškodný směrem dopředu: například v posledních pěti kláních jen jednou vsítil víc než dvě branky (!). Průměrně za zápas vyprodukuje 1,54 gólů, o parník nejméně v extralize.

Foto: Matyáš Rjabi, hcverva.cz
„Dlouhodobě si vytváříme málo šancí, málo střílíme na bránu. V útoku jsme strašně málo nebezpeční. Nezměníme to jinak než urputností a chtíčem. Každý hráč musí udělat víc,“ zamyslel se nad únikem z krize kápo Sukeľ. Jeho parta se zatím mohla opřít snad jen o brankáře, byť směrem do defenzivy se taky plácá úplně dole (3,31 G/Z).
Z herního projevu jako by se vytratil systém, při rovnovážném počtu hráčů na ledě má mančaft nového trenéra Michala Broše málokdy navrch. Spíš většinu času odolává tlaku protivníka. A když přijde čas na speciální týmy? Ještě se střelí do nohy – při přesilovkách se nebývalým způsobem trápí (7,69 %).
„Dlouhodobě si vytváříme málo šancí, málo střílíme na bránu.“
„Po každém zápase rozebíráme, co zlepšit, co udělat jinak. Každý musí začít u sebe, zlepšit se jako jednotlivec,“ zopakoval slovenský dříč. Sám mezi 5. a 10. rundou laboroval se zraněním, útrapy svých souputníků prožíval z tribuny. Návratem dal týmu určitý morální impuls, běžně hltá k 25 minutám za zápas. Jenže zatím bez efektu, stejně jako v případě comebacku indisponovaného Ondřeje Kašeho.
Muži v bílých pláštích nadále pracují na obráncích Michalu Moravčíkovi, Quinnu Schmiemannovi a útočnících Axelu Holmströmovi, Davidovi Kašemu či Pawlu Zygmuntovi. Jen na kádr rozbouraný zdravotními lapáliemi však hluboký útlum svalovat nejde. Sám sportovní manažer Tomáš Vrábel v rozhovoru pro web Hokej.cz zmínil, že tým ovlivňuje hmatatelná nejistota dalšího směřování litvínovského hokeje.
A atmosféra pořádně houstne. Stále víc řídnoucí davy na místním zimáku si v nedávných duelech žádaly hlavu generálního ředitele Pavla Hynka a realizačního úseku. Volají po změně, vyvození důsledků. „Beru plnou zodpovědnost za to, kde se nacházíme. Musíme být malými krůčky v každém zápase lepší, abychom sbírali nějaké body,“ nekličkoval Sukeľ.
„Beru plnou zodpovědnost za to, kde se nacházíme.“
Naposledy chemici promrhali slibně rozehraný mač s mistrovskou Kometou. „Trošku se to opakuje. Když hrajeme vyrovnaný zápas, tak dostaneme gól a položí nás to. Pak se do toho těžko dostáváme zpátky,“ štvalo kapitána Vervy. Dál na Litvínov číhá trojice venkovních partií – ve Vítkovicích, Karlových Varech a Olomouci.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz