11. května 2001, 22:00
hokej.cz redakceHnilička tušil, že to bylo břevno, Procházka označuje sílu mužstva za šílenou, Reichel mluvil o tíze a únavě
Důležitou branku na 2:2 vypracoval dnes opět výborný Petr Čajánek, který se odvážně prodral mezi dvěma švédskými beky. "Na křídle jel Ujča, trochu to zkřižoval, tak jsem mu to nechtěl dávat do beku. Viděl jsem, že jejich obránci trochu zbrzdili, tak jsem to zkusil projít, vyšlo to. Vystřelil jsem a Ujča to dorazil," popisuje klíčový moment zápasu zlínský centr. Zápas se nevyvíjel vůbec dobře, Švédové se dokázali dostat do vedení a v určitých fázích utkání měli herně navrch. "Švédové se tlačili od prvního gólu dopředu, jejich převaha narůstala a měli docela velký tlak," souhlasí Čajánek. Přesto nakonec Švédy porazili. "Potřebovali jsme vyrovnat, byl by konec, takže jsme trochu otevřeli hru, začali jsme víc útočit a vyplatilo se to."
Ve 49. minutě se srazil se stokilovým Renbergem a po následné potyčce došlo k oboustrannému vyloučení: "Nic jsem nevyprovokoval. Oba jsme se vraceli a kdybych se mu snažil vyhnout, tak by mě možná trefil on a něco mi urval, proto jsem se zapřel. Asi mě neviděl, jinak by se to nestalo," uznává Čajánek. Při penaltách se Češi opět drželi kolem ramen: "Fungovalo to jako někdy předtím. Já jsem u toho teda nebyl, ale opět nám to pomohlo," říká s úsměvem. Po Modinově nájezdu mohla propuknout obrovská radost. "Bylo to jasné břevno," říká Čajánek, který si nepřipouštěl po zápase únavu. "V tuto chvíli ji necítím, ale kdybychom prohráli, asi by nás bolelo všechno. Ještě je zápas před námi," dodává Čajánek s myšlenkami na finálový duel.
Robert Reichel dal branku hned po dvaceti vteřinách hry. "Bylo to velmi těžké, únavné, v hrozném vedru. Dokázali jsme to uhrát. Zase se to přiklonilo k nám. Je vidět, že máme vůli," řekl český kapitán po zápase. K brance pouze podotkl: "Bylo to rychlé, ale pak Švédi převzali iniciativu. V druhé třetině měli asi sedm minut velký tlak. Výborně zachytal Milan Hnilička. Od půlky zápasu jsme hráli dobře a ke konci bylo vidět, že i Švédové toho měli plné zuby. Každý čekal na penalty. Bylo to napínavé do konce. Byla vidět síla mužstva, že jsme se z útlumu dostali a nepoložili se. Takové zápasy se hrají a budou se hrát. Jak vidíte, dokázali jsme to." Reichel penaltu neproměnil. "Dali ostatní, to bylo důležité. Salo tam šel dopředu. Trochu mě znal. Na takovém ledě se už nedalo nic dělat." K výkonu hlavního rozhodčího pouze podotkl: "Viděli jste to sami, nebudu to komentovat."
Důležitou penaltu v první sérii proměnil Martin Procházka a srovnal na 1:1. "Snažil jsem se jí dát, hlavně aby byl gól. Viděl jsem, že proti mně Salo vystrčil hokejku, riskl jsem kličku do bekhendu. Tam už moc šancí brankář nemá a vyšlo to. Trochu jsem tam s tím jel, ale čekal jsem, co udělá Salo. Vystrčil proti mně hokejku, tak se to povedlo. Byl jsem si vědom toho, že musím dát, ale hodně jsem si věřil a jsem rád, že to vyšlo." Nejhůř se v zápase cítil, když se Švédové ujali vedení: "Nejtěžší bylo dostat se za stavu 1:2 zase do zápasu, nevzdávat to a vyhecovat se do dalšího průběhu. Švédové dali takový náhodnější gól od modré a věřili jsme, že dáme podobný. To se nakonec povedlo. Brankáři vypadl puk a Ujča to tam dorazil," všiml si Procházka a přiznává velkou únavu. "Měli jsme toho dost, ale to je o vůli než o únavě, dokázali jsme to srovnat a dotáhnout do vítězného konce. Tento mančaft má šílenou vůli, je to už několik let, proto je toto mužstvo potřetí ve finále. Štěstí přeje tomu, kdo má větší vůli a tu asi máme my," soudí Procházka o šťastné tečce zápasu.
Nešťastným mužem mohl být Pavel Kubina. Při jeho vyloučení se Švédové ujali vedení. "Byl jsem v útočném pásmu. Někdo ze Švédů mi šlápl na hokejku, nikoho jsem se nedotkl a ruský rozhodčí nám asi nepřál a poslal mě ven. Nechci se vymlouvat, ale žádný faul jsem tam neudělal. Ve třetí třetině jsem si říkal, že žádný faul udělat nesmím. Předtím byli vyloučení Švédi, tak chtěl asi kompenzovat. Když dali gól na 2:1, tak mě moc do smíchu nebylo," rozpovídal se Kubina o kontroverzním výroku ruského rozhodčího Vaisfelda.
Ubránit urostlé a rychlé Švédy nebylo lehké. "Nehráli jsme na nikoho osobku a odvedli jsme dobrou práci. Ve druhé třetině jsme měli trochu problémy, ale za první, třetí třetinu a za prodloužení jsme si vyhrát zasloužili. Ve druhé třetině nás tam zavřeli, ale to nás podržel Milan Hnilička," ulevoval obránce Tampy Bay bezprostředně po zápase svým nervům. Sám ovšem penaltu neproměnil: "Jel jsem s tím, že půjdu buď na střelu mezi nohy nebo na blafák do bekhendu. Hrálo se dlouho, led nebyl dobrý a na blafák jsem měl strach, aby mi to neuskočilo. Chtěl jsem to dát mezi nohy, ale nebylo to asi nejlepší. Před nájezdem jsem se pomodlil - už se asi modlit nebudu," říká se smíchem a dodává: "Ve finále ze sebe vydáme všechno a věřím, že vyhrajeme."
JaM, Hannover
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz