Ani po sedmi měsících stále trenér českých para hokejistů Jakub Novotný úplně nestrávil to, jakým způsobem proklouzla jeho týmu mezi prsty medaile z paralympiády. Tehdejší „bramboru“ nicméně vzal jako motivaci do další sezony, na jejímž konci stojí mistrovství světa v Ostravě.
A na začátku pro změnu IPH Cup, který startuje v Nymburce tuto neděli.
Na tiskové konferenci jste sám přiznal, že jste ještě výsledek z paralympiády tak úplně neskousl. Vzal jste ho aspoň jako motivaci do další práce? Osobně jsem pořád frustrovaný z toho, jak to v Milánu dopadlo. Pokud ale budu mluvit za sebe – protože tým to vnímá trošku jinak –, pro mě to byla prohra, která měla nastat. Takové zrcadlo, že to děláme dobře, ale ne dostatečně dobře, a musíme si zrevidovat, co a jak zlepšit. Co se týče kluků, někteří hnedka potom mluvili o ztrátě motivace, nicméně si myslím, že jak jsme rychle začali pracovat a motivovat je směrem k mistrovství světa, většině se vrátila na původní úroveň. U některých zatím ještě vidíme, že to nejsou oni, ale zlepšuje se to. Potřebují trošku víc času. Mě osobně každá porážka namotivuje k tomu makat ještě daleko víc.
„Všichni v týmu jsme extrémně soutěživí a nechceme prohrávat. Já osobně to nesnáším. Pokud ale prohrajeme, nebudeme si z toho dělat těžkou hlavu.“
Jakub Novotný o IPH Cupu
Jaké jste měli léto? Nezdá se to, ale od paralympiády uteklo už sedm měsíců. Ač se to klukům moc nelíbilo, tak hned čtrnáct dní po návratu jsme začali trénovat. Od té doby probíhala letní příprava až do srpna, ale v červenci to měli kluci trošku volnější, aby si mohli užít dovolenou s rodinami. Pořád jsme po nich ale vyžadovali nějaký trénink. Od srpna jsme na ledě a doufám, že to půjde vidět. Od roku 2021 jsme totiž vždycky měli na letní přípravu tak měsíc nebo měsíc a půl, protože mistrovství světa bylo pozdě, a v srpnu už jsme šli na led. Věřím, že kluci ukážou, že se opravdu těší.
Zmínil jste, že turnaj v Nymburce podřídíte spíše přípravě na světový šampionát, než abyste se hnali za výsledky „tady a teď“. Můžete to rozebrat? Zaprvé musím říct, že všichni v týmu jsme extrémně soutěživí a nechceme prohrávat. Já osobně to nesnáším. Chceme tady ukázat to nejlepší, speciálně když jde o domácí turnaj. Pokud ale prohrajeme, nebudeme si z toho dělat těžkou hlavu. Musíme si uvědomit, že nejde o vrchol letošního ročníku. Tím je vždycky mistrovství světa, případně paralympiáda. Náš tým hraje vždycky na krev a vždycky chce vyhrát, to je jeho DNA, ale máme ještě spoustu času napravit případné chyby, které uděláme. Zareagujeme na to v rámci tréninku a myslím si, že už na kanadském turnaji (na přelomu listopadu a prosince, pozn. red.) určitě bude vidět další posun.
Jakým způsobem se váš tým oproti minulému ročníku proměnil? Vlastně na to nedokážu odpovědět, protože jako program pracujeme se všemi hráči. Třeba Matyáš Frýdl s námi celý rok trénoval, ale nemohl hrát, nicméně teď už je dostatečně starý na to, aby mohl hrát. Budeme hrát se všemi kluky, co máme v programu. Je jich už šestnáct, což je dobře, protože tím nám vzniká konkurenční prostředí. Na soupisku na mistrovství jich můžeme napsat jenom třináct, což znamená, že kluci mezi sebou budou muset soupeřit, navzájem se posouvat a motivovat ke zlepšení. V tom vidíme velký posun, protože do letošní sezony jsme měli, řekněme, třináct hráčů na patnáct míst.
„Hodíme ho tady do vody a budeme k němu hodně mluvit, ale věřím, že do budoucna bude prospěšným hráčem týmu.“
Jakub Novotný o Robu Easleym
U mladých vám tedy IPH Cup nastaví hodně přínosné zrcadlo? Ano. Například Matyáš se nám jeví s velkým potenciálem a chceme, aby hrál co nejvíc zápasů, ale může se stát, že proti Kanadě a Americe zjistíme, že na pozici centra je to pro něj zatím velké sousto. Uděláme si obrázek nejen o něm, ale i o Theodoru Pátkovi a Sebastianu Bečvářovi. Trochu se nám vykrystalizuje, kdo bude kam směřovat. Víme, že ti kluci mají určitý potenciál a predispozici k určitým pozicím, ale když potom v zápase zjistíte, že pod tlakem jim to tolik nejde, tak nemůžou hrát například na beku. Bude to pro nás zpětná vazba v tom, jestli jsme pro ně v tréninku zvolili správné pozice.
A pak je tu ještě Rob Easley, americká posila, teď už tedy s českým pasem. Jaký z něj zatím máte dojem? Poprvé jsme ho viděli na IPH Cupu 2022, kde se seznámil se svou nynější partnerkou. Potom měl bohužel nějaké zdravotní problémy, takže si nezahrál na mistrovství světa. Nicméně už to, že se v té době dostal do výběru americké reprezentace, něco značí. Celé léto byl Coloradu a přiletěl až tento týden, takže je zatím v jet lagu a pomalu ho zapojujeme do souher a formací. Uvidíme, jak moc se během turnaje posune v lineupu. Chce to čas. Hrajeme trošku jinak než Američani, máme trošku větší systém a chceme od kluků větší zodpovědnost, takže si na to musí zvyknout. Hodíme ho tady do vody a budeme k němu hodně mluvit, ale věřím, že do budoucna bude prospěšným hráčem týmu.
Co jste museli splnit pro to, aby za vás mohl nastupovat? Nebylo potřeba nic speciálního. Já jsem byl požádán, abych napsat oficiální dopis za tým, jak moc by pro nás byl důležitý. To jsem splnil a pak jsem jenom čekal, jak to dopadne a kdy dostane pas. Snažili jsme se minulý rok přes NSA zabojovat, aby to bylo co nejrychleji, ale pas dostal v den, kdy jsme přiletěli na paralympiádu. To je trošku ironie, ale povedlo se, takže od letoška je součástí našeho týmu. Jestli bude hrát v Ostravě a jestli bude kdokoli z těch kluků hrát v Ostravě, záleží na nich. Budeme tam chtít vzít to nejlepší. Nás trenéry budou v některých situacích čekat nepříjemné rozhovory, ale to je součást naší práce.
„Když jsme poprvé byli v ordinaci na fyzických testech, tak se mě tam ptali, co s kluky děláme, že jsou na úrovni extraligových hráčů.“
Jakub Novotný
Na co byste pozval fanoušky v Nymburce, kde našel IPH Cup nový domov? Na skvělý mezinárodní para hokej. Ač je to sport hendikepovaných, tak ti kluci se výkonnostně srovnávají s extraligovými hráči. Když jsme poprvé byli v ordinaci na fyzických testech, tak se mě tam ptali, co s kluky děláme, že jsou na úrovni extraligových hráčů. Ano, není to tak rychlé, protože se odrážejí rukama, ale z hlediska výkonnosti, tvrdosti a kombinace je to srovnatelné s hokejem.
Začínáte v neděli utkáním proti světovému výběru. Co víte o jeho síle a složení? Nevíme, jaká bude jeho síla, ale budou za něj hrát čtyři Norové, čtyři Italové, tři Slováci a jeden Japonec. Ten který nám dal oba dva góly na paralympiádě. Cílíme do ran, ať se z toho snažíme co nejvíc vyléčit. Rád bych, aby to byl konkurenceschopný tým a dokázal zahrát vyrovnané zápasy, protože ty jsou pro diváka nejatraktivnější. Hrát zápas 8:1 nemá za mě pro nikoho smysl, ani pro poraženého, ani pro vítěze. Doufám, že to budou všechno vyrovnané zápasy.
Zleva Radek Zelinka, Jakub Novotný a Jiří Šindler | Foto: Český para hokej
V pondělí a středu dopoledne se budou hrát utkání pro školy. Berete to jako výborné zpestření a rád na ně zajdete jako divák? Určitě, já tady na zimáku bydlím, takže akorát sjedu výtahem, tady si sednu a budu se na všechno dívat (usmívá se). Rozhodně to bude zpestření a je dobře, že organizátor zvolil školní zápasy. Děti o tom totiž dokáží mluvit daleko otevřeněji a pod emocemi než dospělý člověk, který má ze zkušeností trošku větší odstup k tomu sportu. Třeba až děti přijdou po škole domů, tak řeknou: „Mami, tati, já se chci jít dneska večer dívat na hokej.“ To je i cílem. Jinak pokud jde o sledování soupeřů, to mají na starosti asistenti, od kterých potom dostaneme zpětnou vazbu o tom, co viděli směrem do dalších zápasů. Já se snažím, aby náš tým fungoval v rámci dne a připravoval se na zápas.
