Martin Hanzl | Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Léto jako každé jiné? Ne v případě Martina Hanzla. Ošlehaný centr zůstává pár týdnů před úsvitem sezony v nejistotě, s novým chlebodárcem si zatím rukou nepotřásl. „Příjemné to fakt není,“ nezastírá maník, co mezi zdejší elitou nahrabal 465 startů a teď polyká tréninkové dávky v prvoligovém Chomutově. V interview pro web Hokej.cz rozebírá své vyhlídky a předesílá, jakou podmínku by pro eventuální podpis museli splnit Piráti.
útočník, 32 let
Sedíme spolu v rozcvičovně na chomutovském zimáku, za chvíli vás čeká další dril s Piráty. Jak se tahle akce seběhla?
Jsem bez smlouvy a koupil jsem barák v Mostu, bydlím kousek odsud. S Vantou (Viktor Hübl, pozn. red.) se známe, hráli jsme spolu a on v Chomutově teď trénuje. Kontaktoval mě, že by měl zájem, abych tady hrál, kdybych nic neměl. A že mám možnost s nimi trénovat, abych v létě něco dělal. Využil jsem toho.
Pohnulo se už něco?
Komunikujeme pořád. Nějaké nabídky mám, zvažuju to. Existuje i možnost, že bych hrál za Piráty. Nebo tady aspoň začal sezonu. Zatím řeším, jaké mám možnosti.
Preferujete pakt v extralize, nebo byste byl svolný i vůči pobídce z ciziny?
Nejsem úplně zaškatulkovaný. Ještě si myslím, že bych měl na to hrát nějakou lepší ligu. Ať už by to byla extraliga, nebo něco na severu, kde jsem taky hrál.
„Dozvěděl jsem se to pěkně blbě, až když jsem byl vykopnutý z týmové skupiny na Whatsappu.“
Řekněte mi: Že vyklidíte šatnu ve Vítkovicích, to bylo dopředu nalajnované?
Ne. (hořce se usměje) Bylo to zvláštní, nikdo mi vlastně nic neřekl. Dozvěděl jsem se to pěkně blbě, až když jsem byl vykopnutý z týmové skupiny na Whatsappu. Omlouvali se mi za to, bylo tam nějaké nedorozumění. Někdo mi měl něco říct a neřekl, takže jsem se to dozvěděl tímhle způsobem. Dopředu jsem to nevěděl.
Promítl se do toho faktor, že se po čtrnácti měsících v Ostravě od velení klidil Václav Varaďa?
Asi jo. On byl ten, kdo si mě přivedl. Sezona pak po všech stránkách nebyla dobrá. Tak nějak se to všechno sečetlo.
Kariéru máte z velké části spjatou s Litvínovem, kde jste prorazil do extraligy. Upřímně bych čekal, že vás to zavane směrem tam, třeba aspoň na try-out. Dřív to kvůli podivnému rozchodu nebylo na pořadu dne, ale co nyní?
Upřímně jsem smýšlel úplně stejně. Byl jsem na to připravený, že nastal správný čas, když už tam není ten, s kým jsem měl problém. Nabízelo se to. Dokonce se o mě zajímali během minulé sezony. Najednou z toho úplně sešlo, nedokážu říct. Sám to nechápu. Zatím je to takhle.
Tím spíš s přihlédnutím k tomu, že ofenzivní řady Vervy nejsou na papíře bůhvíjak hluboké...
Když mi skončila sezona, tak něco proběhlo. Ale teď je to v takové fázi… Nějaký kádr mají, každý si může přebrat, jak vypadá. To není v mojí kompetenci, abych to hodnotil. Šířka ale podle mě není dostačující – zraní se jeden klíčový hráč a může to být velký problém.
Začne se člověk po třicítce víc upínat na region, aby měl blíž rodinu?
Moje úplně první myšlenka byla, že bych chtěl být doma, když jsem tady koupil barák. Říkal jsem si, jestli mám zapotřebí ještě létat někde mimo. Spíš bych si chtěl užít čas s rodinou, aby taky mohla chodit na zápasy. Kromě Litvínova ale poblíž moc možností není. Mám nabídky z větší dálky, musím si to nějak rozmyslet.
„Moje úplně první myšlenka byla, že bych chtěl být doma, když jsem tady koupil barák.“
Co by vás mohlo přesvědčit k dealu s Chomutovem?
Vzal bych to jen s podmínkou, že kdyby přišla nabídka seshora, tak by mi museli umožnit odejít. Je to k zamyšlení, finanční podmínky by byly samozřejmě jiné. Dá se to ale vykoupit tím, že bych byl doma. Přemýšlím nad tím každou chvíli. Na druhou stranu jsou v Chomutově strašně fajn lidi. Viktora mám moc rád jako hráče i člověka, celkově jsou tady chlapi kolem hokeje super. Třeba kondičák Švehlík (kondiční trenér Petr Švehla, pozn. red.), co jsem ho měl v Litvínově.
Jaký dojem na vás dennodenně dělá místní mančaft?
Myslím, že kluci vypadají velice slušně. Některé znám, taky jsem hrál první ligu. Jsou tady kvalitní hráči. Loni jsem to úplně nesledoval, to se přiznám. Určitě s tím chtějí něco dělat. Tréninky se jeví velmi dobře.
Nastavil jste si v hlavě deadline, do kdy hodláte mít jasno?
Úplně ne, ale čas se krátí. Za chvíli bude sezona, už bych potřeboval odehrát nějaký přípravný zápas, abych se do toho dostal. Uvidí se v nejbližších dnech.
Probíral jste hledání angažmá s kamarádem Markem Baránkem? Vlastně ho potkalo něco podobného, nakonec si plácl – minimálně do října – s Piráty.
Určitě. Ocitl se v obdobné situaci, i když s drobnými rozdíly. Má to stejně – kdyby přišla nabídka, tak ho z Chomutova v nějakém časovém horizontu pustí. Dá se jít i touhle cestou.
„Byly to stavy, kdy mě ruce vůbec neposlouchaly.“
V necelých 33 letech je to pro vás nový scénář, na psychiku to musí být zátěž, ne?
Příjemné to fakt není. (odmlčí se) Vedly k tomu různé okolnosti, sezona byla na hov*o. Celý rok jsem měl hrozné problémy se zdravím. Až teď zpětně jsem zjistil, že jsem asi prodělal boreliózu, minulý týden jsem dobíral dvacetidenní antibiotika. Měl jsem dny, kdy jsem neudržel hokejku v rukách. Byly to stavy, kdy mě ruce vůbec neposlouchaly. Zažil jsem i zápasy, kdy jsem se musel jít svléknout po první třetině. Teď se přišlo na tohle, cítím se líp. Sezonu to ovlivnilo, ale vesměs to nikoho nezajímá. Každý se podívá akorát na čísla. Trochu mě to koplo zpátky, ale o to větší motivaci mám.
Lékaři tuhle diagnózu nestanovili ihned?
Ne. Za rok jsem obešel milion doktorů, nikde se na nic nepřišlo. Až teď z nějakých krevních testů. Přeléčilo se to. Bylo to na prd…
To částečně vysvětluje, proč vám trenér Varaďa později dával jen kolem deseti minut za zápas. Nebo za tím bylo ještě něco?
Taky jsem to řešil. Nevím… Venca mě přivedl z Finska a volal mi, když byli úplně na dně. Přišel jsem a nechali mi volnou ruku. Když to přeženu, tak jsem to tam zachránil. Samozřejmě ne sám, ale dost jsem k tomu přispěl. Na další sezonu si přivedl jiného centra, co dostal mojí roli. Minuty se zkracovaly. Snažil jsem se, chodil za ním a ptal se, co mám dělat, že potřebuju hrát víc. On mi říkal, že je všechno skvělé, ale minuty nepřicházely. Někdy to tak je.
Vítkovice obecně učinily spíš krok zpátky, že? Nešlo jen o vás...
Hráli jsem takový obranný hokej a neměli jsme na to hráče. Klobouk dolů před Vencou, úspěchy udělat umí, několikrát to prokázal. Asi chtěl hrát hokej jako v Třinci, jenže ve Vítkovicích byli typologicky jiní hráči. Myslím, že to nesedělo vícero klukům.
Z mého pohledu se Ridera musí zbavit závislosti na elitní brázdě.
Je to tak. Ale nemyslím si, že by tam byli špatní hráči. To vůbec ne. V útoku jsme měli kvalitní hráče. Jen asi zvolená taktika nebyla ta správná.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz