Vojtěch Faltys | Foto: Martin Voltr
14. dubna 16:44
Martin VoltrPo posledním zápase dorosteneckého finále trochu vypadal, jako kdyby sám taky hrál. Pardubický trenér Vojtěch Faltys si z páté bitvy na Spartě odnesl šrám vedle oka, který mu způsobil letící kotouč. Na to ale dlouho vzpomínat nebude. Na rozdíl od sezony, v níž znovu po dvou letech získal extraligové stříbro. Jako vždy sladké i smutné zároveň.
S pardubickým dorostem jste po dvou letech znovu došel do finále, ale v něm jste se znovu musel sklonit před soupeřem – tehdy Mladou Boleslaví, teď Spartou. Jaká je chuť letošního stříbra?
Vnímám to dost podobně. V obou dvou sezonách jsem vnímal jako velký úspěch dojít do finále, ale smutek v týmu samozřejmě je, protože vyhrát chce každý. Určitě ale doceníme to, že za sebou máme skvělou sezonu a velmi dobré play off. Byť finále skončilo 1:4 na zápasy, tak až na první zápas, který se nám úplně nevydařil, byl každý hodně vyrovnaný. Koukám na to pozitivně, protože sezona byla dobrá a i ve finále jsme hráli dobře.
„Věřím, že kdybychom v plné sestavě byli, odjížděli jsme z Prahy za stavu 1:1.“
Soupeři se vyjadřovali v tom duchu, že kdyby od začátku série chytal Václav Osvald, mohlo to dopadnout jinak. Tím nemíním hanit druhého brankáře, ale zkrátka gólman Osvaldových reprezentačních kvalit by vám ve vyrovnaném boji dodal větší šanci. Vidíte to stejně?
Chybělo nám pár hráčů a další, kteří hráli, prodělali kratší nemoc. Bohužel už v sérii s Českými Budějovicemi to padlo na polovinu kabiny a někdo se s tím vypořádal rychleji, na někoho to sedlo víc. To je asi jediná věc, která mě mrzí: Že jsme síly se Spartou nemohli změřit v úplně plné sestavě od prvního zápasu. Takže s tím souhlasím a Václav Osvald byl naší oporou celou sezonu. Věřím, že kdybychom v plné sestavě byli, odjížděli jsme z Prahy za stavu 1:1, protože druhý zápas byl hodně těsný.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nakonec se ale jako větší problém ukázala koncovka, mám pravdu? V sezoně jste dávali spoustu gólů, ve své základní skupině i nadstavbě jste byli nejproduktivnější, ale teď vám branky chyběly. Ve spoustě pasáží jste hráli dobře a měli dát gól, jenže jste ho nedali, a to vás pak stálo zápas.
Souhlasím. Ve finále jsme neměli takovou produktivitu jako v předchozích sériích a v základní části. Musíme v tomhle vyzdvihnout Spartu, protože stejně jako my měla skvělého gólmana a byla velmi organizovaná, především v obranném pásmu, a silná v osobních soubojích. Hodně dobře hráli malý box a neprošlo tam až tolik střel. Když prošly, tak to velmi dobře uměli dočistit a zablokovat hokejky, abychom se nedostali k nebezpečným dorážkám. V tom u nich vidím asi úplně největší sílu.
„Vidím tady dost kluků, kteří mají velkou šanci prosadit se do dospělého hokeje.“
Po zápase šlo z kabiny slyšet, jak hráči vyvolávají i jména vás trenérů. Bylo to pro vás příjemné? Když svěřenci ocení práci, kterou jste s nimi odvedl?
Skandovali jména všech, je to taková podpora jeden druhému. Samozřejmě to potěší. Když budu počítat letní přípravu, pracovali jsme od května až do poloviny dubna, takže s nějakými dvěma přestávkami, kdy je dovolená a hráči měli individuální přípravu, jsme skoro rok byli spolu téměř denně a pracovali na tom, abychom došli co nejdál. Máme z toho radost.
Vidíte u svých hráčů velký příslib, že by se hokejem mohli živit? Měl jste v týmu řadu reprezentantů a dalších tahounů.
Vidím. Vidím tady dost kluků, kteří mají velkou šanci prosadit se do dospělého hokeje, ale na druhou stranu tuhle kategorii beru tak, že je to pořád dost daleko. Ještě jsou před nimi dva až tři roky poctivé práce a za tu dobu se dá hodně získat i ztratit. Teď je potřeba, aby si odpočinuli a od května zase začali pracovat každý sám na sobě. Když do toho kopnou, tak věřím, že řada těch kluků si dospělý hokej zahraje.

Momentka z podávání rukou po skončení finále | Foto: Daniel Zemek, instagram.com/daniel.zemek
Letos velká část z nich nepůjde do juniorky, protože tým U17 se promění na U18. Zůstanou tak víceméně pospolu. Bude to specifické, viďte?
Ano, ale uvidíme, jak s tím kluby naloží. Někteří hráči ze staršího ročníku zřejmě budou hrát juniorku a někteří třeba zkusí jinou cestu než český hokej, protože se některých dotýká, že by měli hrát za dorost třetím rokem. Co se týče týmu bez ohledu na soutěž, je výhoda v tom, že kluci zůstanou pospolu. Znají se, můžou navázat tam, kde jsme teď skončili, a to může být výhoda, ale tak to budou mít všechny týmy.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz