Ex-Tygr Průšek bojuje o místo v Třinci: Z Ameriky přiletěl úplně jiný člověk

Pavel Průšek v letní přípravě s Třincem | Foto: Facebook HC Oceláři Třinec

Obránce Pavel Průšek stihl na začátku sezony debut v extralize za svůj mateřský Liberec – dokonce si v něm připsal jednu asistenci. Krátce poté však balil kufry a letěl směr Amerika. Za tým Fargo Force v juniorské USHL odehrál celkem 55 zápasů a týmu pomohl dvaceti kanadskými body (7+13). Nyní je zpátky v Česku a chce zabojovat o místo v sestavě Třince.

Pavel Průšek

obránce, 20 let

Tipsport extraliga 2026-2027

Z 5

G 0

A 0

B 0

Jak vzpomínáte na své první hokejové krůčky a kdo vás k hokeji přivedl?
K hokeji mě přivedli rodiče, protože i táta sám hokej hrával. Na stadion jsem tak poprvé zamířil právě s nimi, takže moje úplně první krůčky na ledě byly s tátou a mámou. 

Hokejově vás vychoval Liberec, který je známý svým dobrým systémem mládeže. Co vám léta strávená v klubu dala?
Dalo mi to opravdu hodně. Ten jejich systém je velmi propracovaný a čím jsem byl starší, tím víc mi přišlo, že se neustále posouval a zdokonaloval. Mám pocit, že jsem se tam každý rok zlepšoval víc, než bych se pravděpodobně zlepšil někde jinde. Všichni trenéři byli nesmírně obětaví a měli opravdový zájem nám pomoci v našem hokejovém růstu. Asi bych ani nedokázal vyzdvihnout jednoho konkrétního, který mi dal nejvíc – všichni byli skvělí. 

Hned při debutu za áčko Liberce loni v září jste si připsal asistenci. Jak na ten zápas vzpomínáte?
Jsou to krásné vzpomínky, akorát jsme ten zápas bohužel prohráli. Byl jsem tehdy trochu vyjukaný, protože nastoupit za áčko Liberce byl pro mě splněný dětský sen. Jsou to trochu smíšené vzpomínky – obrovské nadšení, ale zároveň ta nervozita. Tyhle dvě emoce se mi s tím okamžikem dodnes vybavují. 

Jak těžké bylo naskočit z juniorky do mužské extraligy? 
Mezi juniorkou a extraligou je velký rozdíl, a to jak silový, rychlostní, tak i systémový. V extralize je všechno mnohem více propracované. Měl jsem ale štěstí, že jsem odehrál nějaké přípravné zápasy, kde už jsem se tomu rozdílu trochu přizpůsobil. 

Potom přišlo oznámení, že odcházíte do USHL, jak se ten přestup zrodil?
Bylo to hodně rychlé. Jeden den mi zavolal agent, že o mně mají zájem Fargo Force. Bylo potřeba vyřešit nějaké věci a pak jsem hned letěl do Ameriky. 

Byl jste zvyklý na evropské kluziště, dokázal jste se přizpůsobit menším rozměrům?
Musím říct, že to bylo docela náročné. Hlavně tam hrají úplně jiný styl a celkově je tam hokej jiný, takže na to jsem si musel chvíli zvykat. 

Pavel Průšek při svém prvním a posledním utkání za A-tým Liberce | Foto: Marek Sekáč, hcbilitygri.cz

Někteří mladí hráči říkají, že jim Amerika otevřela oči v tom, jak profesionálně může juniorský hokej vypadat. Zažil jste taky něco takového?
Asi bych úplně neřekl, že by mi to nějak zásadně otevřelo oči. Už nějakou dobu jsem byl s A-týmem Liberce, kde jsem měl možnost sledovat kluky, kteří si prošli i NHL, a mohl jsem tak zblízka vidět jejich profesionalismus. V tomhle směru jsem tedy už byl do určité míry zvyklý a nebylo to pro mě nic nového. 

V Americe se obecně klade důraz na individuální trénink. Měl jste tam třeba příležitost zaměřit se na rozvoj konkrétních dovedností a pracovat na sobě samostatně?
Po každém tréninku jsme měli možnost jít na druhou plochu, kde byl vždy čerstvý led. Dvakrát nebo třikrát týdně tam pak ještě docházel skills kouč, se kterým jsme mohli pracovat. V podstatě každý den po tréninku jsme tam zůstávali a dělali si tam něco svého. Já jsem se zpočátku zaměřil hlavně na střelbu od modré. Právě kvůli menšímu kluzišti jsem si potřeboval zvyknout na jinou vzdálenost a že je všechno blíž. Postupem času jsem pak nejvíce pracoval na bruslení, které jsem chtěl posunout dál. 

Ze sedmi gólů v sezoně jste dal hned tři vítězné. Je to spíš o štěstí, nebo máte cit pro klíčové momenty?
Asi spíš o štěstí. Když si nějaké ty góly vybavím, tak jeden byl v první třetině hned na začátku zápasu, takže to úplně klíčový moment nebyl. 

Pavel Průšek odehrál v USHL dobrou sezonu | Foto: Marissa Shiock, facebook Fargo Force

Váš tým Fargo Force v předešlých dvou sezonách vždy vyhrál základní část a došel až do finále play off, přičemž na druhý pokus získal titul. Letos jste ale vypadli už v prvním kole. Bylo to z týmového hlediska zklamání?
Určitě to tak bylo. Ve Fargu jsme měli ty nejvyšší cíle – chtěli jsme být po základní části nejlépe umístění a pak projít co nejdál v play off. Bohužel se to ale vůbec nepodařilo naplnit. Myslím, že nám jako týmu chyběl větší důraz. Měl jsem pocit, že soupeř (Sioux City) to chtěl o něco víc než my, a to nakonec rozhodlo. 

Když se na celou sezonu podíváte zpětně, v čem vás Amerika nejvíce posunula?
Řekl bych, že úplně ve všem – jak po lidské, tak po hokejové stránce. Bylo to totiž poprvé, co jsem byl pryč z domova a bez rodiny, takže po té osobní stránce to pro mě byla obrovská zkušenost. A samozřejmě i po hokejové – ten hokejový život tam byl úplně jiný, jiný styl hry. Když jsem se vrátil, měl jsem pocit, že z Ameriky přiletěl úplně jiný člověk. 

Hodně mladých hráčů dnes řeší psychiku a mentální zdraví. Jak to máte vy a co vám pomáhá zvládat stres?
Během sezony jsem spolupracoval s jedním mentálním koučem. Snažím se v tom pokračovat a i tady to zapojovat do své přípravy na zápasy. Co se týče tlaku, tak je to různé, záleží na situaci a na tom, jak se zrovna před zápasem cítím. Ale obecně bych řekl, že tlak spíš vyžaduju sám od sebe. Mám tlak rád. Často mi totiž právě tlak pomáhá, abych podával lepší výkony. 

Hodně se mluví o tom, že tzv. „moderní bek“ by měl být všestranný a podporovat útok. Jako jaký typ obránce sám sebe vidíte?
Já bych se viděl jako takový ten typ two-way obránce, který je spolehlivý vzadu v obraně, ale zároveň dokáže i aktivně podporovat útok. To mě asi nejlépe vystihuje. 

Pavel Průšek (vlevo) a Oscar Flynn na autogramiádě | Foto: Facebook HC Oceláři Třinec

Máte nějaký hráčský vzor, od kterého se snažíte okoukat styl hry?
Když jsem byl v áčku Liberce, tak jsem tam svůj styl hry hodně viděl v Radimu Šimkovi, takže na něj jsem se tam hodně díval. 

Po návratu do Česka jste podepsal s Třincem, jak vás klub oslovil?
Po sezoně mi volal agent, že měl telefonát od vedení z Třince, jestli bych neměl zájem. Domluvili jsme se spolu a bylo to. Ve chvíli, kdy se ozval Třinec, jsem žádnou jinou variantu neřešil. 

Co od příští sezony očekáváte a na čem byste v ní chtěl zapracovat?
Zatím žádná konkrétní očekávání nemám. Mým hlavním cílem je vybojovat si místo v áčku Třince a zároveň se co nejvíc zlepšit. Asi nejvíc bych se chtěl zaměřit na sílu a rychlost, protože extraliga bude určitě zase o něco rychlejší, a právě v tom vidím prostor pro další posun.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Zahraničí
• Mládež
• KB extraliga juniorů
• Junioři v zahraničí
• HC Oceláři Třinec