21. listopadu 2002, 15:02
Jindřich PolednaJe tomu dva a půl roku, co se rozhořela tvrdá kritika na rozhodčí. O způsobu řízení zápasů, o tom, že nemají na mužstva stejný metr, o jejich údajné korupci. Co se stalo? Hráčům a trenérům bylo zakázáno komentovat činnost rozhodčího v den zápasu. Jaký to mělo dopad? Zlepšilo se chování arbitrů? Jsou opravdoví profesionálové? Asi jak kdo. Svaz můžeme pochválit za nasazování dvou hlavních rozhodčích v extralize. Pokud se v utkání sešli dva rozumní soudci a dohodli se na způsobu pískání, zápas byl většinou dobře hodnocen. Hvězdou utkání má být hráč, který ukáže, co umí, nikoli rozhodčí, který zápas nezvládá.
Podobný případ se stal ve středu v Písku. Hlavním rozhodčím byl pan Vladimír Svoboda. Velice zkušený arbitr, zároveň až příliš jistý svým postavením, neboť nehodlal poslechnout ani rady čárového, natož přijmout dotaz kapitána. Kadaňský celek přijel z jihu Čech se zraněními. Po odpískání zlomili Pozníkovi nos. Hra byla na víc než pět minut zastavena, plocha se musela vyčistit od krve. Rozhodčí neviděl, od kolegů na čáře si však poradit nenechal. Často příliš pouštěl hru, na trestnou lavici posílal hráče, kteří se ničeho nedopustili. Jak třeba Derfler získal dvě plus dvě minuty by zajímalo asi celý stadion. Necitlivým posuzováním Svoboda nepřímo přivodil zranění do té doby skvěle hrajícímu Kašíkovi, protože deset sekund předtím měl vylučovat.
Nevím, jestli pan Svoboda zrovna neměl den nebo píská tímto stylem již delší dobu. Utkání byl přítomen delegát a je pořízen videozáznam. Snad díky tomu neujde trestu. Pokud by se něco takového mělo dál opakovat, na hokej se mohou těšit snad jen sadisté. Pane Svobodo, kdyby člověk vykonával práci tak nesvědomitě jako vy, bude dávno bez místa.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz