Birner: Sportovní ředitel? Sentiment musí za dveře. Mluví o posilách i sázce na Kudrnu

Liberecký sportovní ředitel Michal Birner | Foto: Jakub Pláteník, hcbilitygri.cz

Upřednostnit Hokej.cz v Google?

11. listopadu 2025, 11:00

Pavel Mandát

V době hráčské kariéry byl Michal Birner lídr, který si vždycky dokázal jít za svým. Zdobila ho neústupnost a maximální nasazení. Když máte možnost vést s ním rozhovor, cítíte, že stejné hodnoty vyznává v pozici libereckého sportovního ředitele. „Chci, aby Liberec byl pracovitý tým s velkou vůlí a nasazením. Na sobě mám vyzkoušené, že tyhle vlastnosti vás dovedou k úspěchu,“ říká doslova v rozhovoru pro web Hokej.cz.

Jaká byla vaše reakce, když před vás na začátku ledna tohoto roku Petr Syrovátko a Ctibor Jech předložili možnost stát se sportovním ředitelem Bílých Tygrů?
S tím, jak se moje hráčská kariéra postupně blížila ke konci, mi bylo jasné, že pokud zůstanu u hokeje, chtěl bych se vydat touhle cestou. Upřímně říkám, že jsem si nikdy nemyslel, že možnost dělat sportovního ředitele přijde pár měsíců po konci aktivní hráčské kariéry. Byly tam obavy i respekt. Nakonec ale nikdy nevíte, jestli takovou šanci někdy znovu dostanete. I proto jsem kývnul.

Takže rozhodování bylo rychlé?
Ano. Vzal jsem si jeden večer na rozmyšlenou. Chtěl jsem znát názor rodiny, protože práce sportovního ředitele je časově velice náročná. Druhý den ráno padlo rozhodnutí, že do toho půjdu.

„Nikdy nevíte, jestli takovou šanci ještě někdy dostanete. I proto jsem kývnul.“

Měl jste před podpisem smlouvy podmínky například ohledně rozsahu vašich kompetencí?
Nic takového. Velká výhoda byla, že mě v liberecké organizaci dobře znají. Vědí, jakým způsobem pracuju a jaké zastávám hodnoty – v tom se nikdy nezměním. Šlo hlavně o to, abychom si vzájemně řekli svůj pohled na to, kde se Liberec momentálně nachází a jakým směrem jít dál.

Liberec prakticky okamžitě po vašem jmenování do pozice sportovního ředitele nastartoval cestu směrem vzhůru...
Nemyslím, že bych na vzestupu měl zásadní podíl. Určitý impuls mančaft mým příchodem samozřejmě dostal, ale hlavní zásluhu měli hráči na ledě. Radost jsem měl hlavně z toho, že všichni vzali můj proslov v kabině. Řekl jsem, co bych chtěl, aby v naší hře bylo a všichni od trenérů po hráče k tomu přistoupili fantasticky.

„Měl jsem velkou radost z toho, že všichni vzali můj proslov v kabině.“

Nyní za sebou máte deset měsíců v nové roli. Už jste se zabydlel?
Kdybych řekl, že ano, bylo by to hodně troufalé. Jen se podívejte na další sportovní manažery v extralize, prakticky ve všech případech jde o osobnosti, které mají s touhle pozicí mnohaleté zkušenosti. I proto je skvělé, že mám k dispozici našeho generálního manažera Ctibora Jecha, který mi s čímkoliv vždy rád pomůže, nebo poradí.

Vaší doménou byla vždycky pracovitost, píle a maximální nasazení. Vybíráte si hráče právě podle těchto atributů?
Určitě. Typologicky právě takoví hráči jsou mi nejblíže. Na druhou stranu dobře vím, že jich v týmu nemůžete mít dvacet. Je potřeba najít správný mix a mít do různých rolí různé typy hokejistů. Každopádně moje celková vize je jasná – chci, aby Liberec byl pracovitý tým s velkou vůli a nasazením. Na sobě mám vyzkoušeno, že tyhle vlastnosti vás dovedou k úspěchu.

Ale je takových hráčů v Česku dostatek? Někdy mám pocit, že jsme mistři světa v tom, jak si věci zjednodušit nebo něco ošidit...
Velkou roli hraje prostředí, ve kterém fungujete. Vidím to i u nás v Liberci. Nebudu jmenovat, ale před sezonou jsme přivedli hráče, kteří neměli pověst pracantů. Nicméně když od května vidí, jaké standardy každodenní tvrdé práce máme v organizaci nastavené, přizpůsobili se tomu. Výsledky by samozřejmě mohly být lepší, ale mám radost, jak se tým každým dnem posouvá.

Často nedokážete překlopit na svou stranu těsné zápasy. Hraje roli relativní nezkušenost kádru?
Podle mě stoprocentně. Jsme aktivní, hrajeme dobrý hokej, mnohdy soupeře přehráváme, ale stejně tak mnohdy nenalezneme cestu, jak zápasy vyhrát. Přisuzuju to faktu, že spousta hráčů je u nás poprvé v roli lídrů. Nabírají zkušenosti. Náš tým zkrátka ještě není tak mentálně vyspělý, jak bych si představoval.

„Náš tým ještě není tak mentálně vyspělý, jak bych si představoval.“

Co chybí přesilovkám, které máte momentálně druhé nejhorší v extralize?
Víme, že procentuální využití našich přesilovek je až tragické. Za nic se neschováváme. Hráči jsou pod tlakem od trenérů i ode mě, všichni vědí, že přesilovky musíme zlepšit. Na druhou stranu nelze říct, že bychom se neměli čeho chytit. Data nám ukázala, že máme v přesilovce nejvíc střel ze všech týmů extraligy. Často hraje roli momentální forma nebo psychické rozpoložení hráčů, šance si dokážeme vytvořit. Ale jasně, pokud nedáme prázdnou bránu, je to stejná chyba, jako když brankář pustí laciný gól.

Liberec sáhl před aktuální sezonou ke změně na trenérském postu, když Filipa Pešána nahradil Jiří Kudrna. Co vás k tomu vedlo?
Když jsem v lednu nastoupil do pozice sportovního ředitele, mým přáním bylo, aby Filip u mužstva zůstal, přestože výsledky jsme měli všelijaké. Nicméně byl to on, kdo loňský tým skládal. Znal ho lépe než kdokoliv jiný. Nakonec nám chybělo pár vteřin k tomu, abychom se dostali do čtvrtfinále. Následovala hloubková analýza celé sezony, z níž vyplynulo, že se chceme vydat jiným směrem.

„I těžká a nepříjemná rozhodnutí jsou součástí mojí práce.“

Dobře, ale rozejít se s člověkem, který má v Liberci takovou osobní historii asi nebylo snadné.
Tohle byla jedna z věcí, kterou jsem si musel ujasnit, když jsem nabídku sportovního ředitele přijal. I těžká a nepříjemná rozhodnutí jsou součástí téhle práce. Někdy musíte sentiment hodit za dveře a sáhnout k tomu, co je v danou chvíli nejlepší pro váš tým.

Máte pocit, že Jiří Kudrna je vhodnějším typem trenéra pro mladý, a ne až tak zkušený tým?
Přesně tak. Filip Pešán je z mého pohledu výborný trenér pro zkušené mužstvo. Dokáže se zkušenými hráči komunikovat, umí vycítit, co zkušení hráči v daný moment potřebují. Nicméně naším cílem bylo změnit styl hokeje se zaměřením na maximální dodržování systému a každodenní pilování detailů. Jirka pro nás byl jednoznačná volba.

Michal Birner

Michal Birner | Foto: hcbilitygri.cz

Nezapochyboval jste ani po úvodních čtyřech zápasech, ve kterých Liberec třikrát prohrál?
Vůbec ne. Je jasné že výsledky jsou důležité. Podle výsledků fanoušci hodnotí vaši práci. Nicméně jsem věděl, že tým má kvalitní každodenní proces, což je pro mě velmi důležité.

Pojďme si rozebrat některé vaše letošní posily – Radan Lenc na mě při zápasech působí jako správný lídr.
Radan je jeden z největších profíků, se kterým jsem kdy hrál. Nemusí mluvit, ale svými činy a přístupem strhává ostatní. Je super, že ho po letech máme zpátky v Liberci.

Co Jaromír Pytlík? Z mého pohledu může časem pokukovat po zámoří...
Pytlajs byl v hledáčku liberecké organizace delší dobu. Když jsem nastoupil do pozice šéfa skautingu, okamžitě mě jeho hra zaujala. Bylo mi jasné, že takového hráče chci mít v týmu. Prototyp moderního hokejisty.

„Radan Lenc je jeden z největších profíků, se kterým jsem kdy hrál.“

Jeho otec Jaromír Pytlík starší má akademii zaměřenou na rozvoj mladých hráčů.
Určitě i tohle Pytlajsovi pomohlo. Má v sobě věci, kterými je jeho táta pověstný – skvělé bruslení, fyzická připravenost i výborné dovednosti s pukem.

Koukáte po dalších akvizicích?
Nebudu říkat, že teď musím udělat nějakou změnu. Tým je silný. Ale pokud nastane možnost ho ještě posílit, využiju ji. Ať už výměnou nebo doplněním. Nikdy nevíte, jaká možnost se naskytne. Musíte být připravený ji okamžitě chytit za pačesy.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz