Stanislav Balán mladší | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
16. října 9:18
Martin VoltrJméno Stanislava Balána zná spousta fanoušků... A kdo ví, třeba se ho naučí ještě spousta fanoušků v budoucnu. Tedy v tomto případě jméno Stanislava Balána mladšího, který se z hlediska hokejového postu nepotatil a puky nestřílí, nýbrž chytá. Ve Zlíně, a to velmi solidně.
brankář, 16 let
Šestnáctiletý mladík začínal s hokejem ve Vítkovicích. Stejně jako spousta dalších budoucích gólmanů nestál hned v brance, tam ho to začalo táhnout později. „Naplno jsem byl v brance až ve Varech ve třetí třídě a od té doby jsem tam zůstal,“ líčí talent, který ve svých začátcích cestoval s tátou. Až v Hodoníně se usadili.
„Vyrůstal jsem tam čtyři roky od čtvrté třídy do osmé. Rád se na ten stadion vracím a vybavuju si ty vzpomínky,“ říká Balán mladší. Před koncem žákovských let si vybral pro svůj další rozvoj Zlín, kde do velkého hokeje vyrostl jeho otec. „Chtěl jsem se zlepšovat a věděl jsem, že tady na mě bude lítat hodně střel,“ vysvětluje.
„Taťka mě přesvědčoval, že mám být taky v útoku, ale nevyšlo mu to.“
I v Baťově městě teď bydlí společně s otcem, který do místního klubu nastoupil jako trenér loni. „Jsem rád, že přišel do Zlína. Hodně mi vaří,“ usmívá se brankář, který si prý i od bývalého útočníka občas vyslechne radu. „Gólmany má nakoukané, takže mi občas něco řekne. Rozumí tomu, ne že ne,“ povídá.
Spousta hokejistů se netají tím, že nechtějí, aby se z jejich potomka stal brankář. U Balánů to prý nebylo jiné. „Taťka mě přesvědčoval, že mám být taky v útoku, ale nevyšlo mu to,“ směje se dorostenec. Ke gólmanskému řemeslu ho táhly hlavně zámořské vzory. „Když jsem se odmalička koukal na gólmany v NHL, tak mě strašně zajímali a líbilo se mi, jak chytají. Chtěl jsem a chci takhle taky jednou chytat,“ vypráví.

Stanislav Balán starší | Foto: Kateřina Macečková, hokejkv.cz
Mezi jeho dětskými favority prý byli Braden Holtby, Marc-André Fleury nebo Carey Price. Z hlediska stylu vzhlíží třeba k Andreji Vasilevskému: „Je vysoký a pružný, takový bych chtěl taky být. A teď se mi hodně líbí Dobeš v Montrealu.“ Jednou by chtěl dosáhnout na jejich úroveň, ovšem ví, že k tomu vede dlouhá cesta. „Musím tvrdě makat na tréninku a dívat se na zkušenější gólmany, jak chytají, a učit se od nich,“ hledá recept k úspěchu.
Stejně jako většina jeho vrstevníků s talentem míří i Stanislav Balán ve své hlavě nejvýš, kam to jde. „NHL je sen každého gólmana i hráče,“ přisvědčuje s tím, že kdyby si mohl vybrat organizaci, sáhl by právě po Montrealu. Byť tam by ho fanoušci po nepovedených zápasech patrně sežrali... „V podstatě by mi ale nezáleželo na klubu, hlavně jde o tu soutěž.“
Na kontě má zatím tři reprezentační starty za šestnáctku a sedmnáctku. „Dalo mi to zkušenosti a mohl jsem chytat proti kvalitním týmům. Třeba Finsko na konci minulé sezony bylo hodně kvalitní,“ vybavuje si jednu ze svých dvou mezistátních výher. „Chtěl bych se tam zase podívat, ale hlavní je si udržet místo ve Zlíně jako jednička. A když se mi bude dařit, chtěl bych to té repre,“ říká.
„Vasilevskij je vysoký a pružný, takový bych chtěl taky být. A teď se mi hodně líbí Dobeš v Montrealu.“
Konkurenci v ročníku 2010 má ale velkou, dostat se do branky speciálně přes Tomáše Hájka, Matyáše Novotného a Tobiáše Ořechovského je kumšt. „Snažím se jim vyrovnat,“ ujišťuje Balán, který je ve Zlíně zatím spokojený. „Je to dobré právě v tom, že na mě letí hromada střel za zápas a můžu se poučit. Je to lepší než chytat v nějakém lepším týmu, kde by jich na mě letělo dvacet.“
V extralize staršího dorostu se po deseti startech chlubí perfektní úspěšností 94 procent. Co je pro něj zásadní, patří k nejvytěžovanějším gólmanům soutěže a v každém utkání si užívá velký zápřah: Průměrně na něj letí více než 42 střel!
„Jsem spokojený s tím, že mi trenér dává prostor. Většinou na mě jde hodně střel z dálky a beci mi taky hodně pomáhají. Každého gólmana baví, když na něj letí hodně střel. Aspoň se v brance nenudí a není studený,“ potvrzuje Balán to, co vám řekne každý maskovaný muž – ostatně i žena.

Stanislav Balán mladší | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Na druhou stranu, odchytat dva takové zápasy ve dvou dnech je po fyzické stránce slušný zápřah. „Samozřejmě jsem pak unavený, ale důležitá je regenerace: Najíst se, večer jít brzo spát a podobně,“ uvědomuje si.
Ze svých osobních čísel nedělá velkou věc, ale jako důvod ke spokojenosti je rozhodně bere. „Letní příprava byla těžká, makal jsem stejně jako celý tým. Hlavní je, abych byl na zápas připravený. Dělám si vizualizaci, sleduju hráče, jak střílí a odkud střílí. Na každou střelu musím být soustředěný,“ popisuje svůj klíč k povedeným bitvám. „S trenérem si ve čtvrtek vždycky rozebereme soupeře. Říkáme si, na co si dávat bacha, odkud střílí a na jaké hráče si dávat pozor,“ doplňuje k přípravě na konkrétní víkendové soky.
„S trenérem si ve čtvrtek vždycky rozebereme soupeře. Říkáme si, na co si dávat bacha, odkud střílí a na jaké hráče si dávat pozor.“
Berani vyhráli čtyři z dosavadních jedenácti zápasů. Tři z nich v řadě; od Komety, Vítkovic a Třince navíc v téhle sérii vždy inkasoval Stanislav Balán jen po jednom gólu! „Za mě byl zatím nejlepší zápas proti Třinci, tam to šlapalo celému týmu. Plnili jsme, co jsme měli, byli jsme poctiví a vyplatilo se to,“ pochvaluje si svěřenec zkušeného trenéra Martina Janečka.
Zlínský starší dorost je v současné chvíli vzdálený od sestupového pásma, ovšem právě i jeho střelecká submise značí, že se musí mít na pozoru. Z extraligy letos přímo sestupují dva týmy. „Ještě to tak nevnímáme. Hlavně chceme hrát vyrovnaně s každým týmem a vůbec nad tím nepřemýšlíme. Přemýšlíme spíš nad play off,“ uzavírá šestnáctiletý brankář.

Stanislav Balán mladší | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: podpora@hokejka.cz